Přes poledne zakryje Měsíc část Slunce. Po šesti letech to můžeme vidět i od nás

Dnes bude částečné zatmění Slunce. Půjde o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z území Česka a Slovenska do roku 2179. Úkaz začne po 11:35 SELČ a skončí kolem 13:40. Kolem poledne bude ve výšce více než 60 stupňů nad obzorem. Při pozorování jevu je nutné chránit zrak speciálním filtrem. Dnešní událost je prvním částečným zatmění Slunce viditelným od nás po šesti letech. Řada hvězdáren a spolků pořádá společná pozorování.

Maximum jevu nastane zhruba ve 12:39 SELČ, kdy Měsíc zakryje zhruba pětinu slunečního disku, uvedl v tiskové zprávě místopředseda České astronomické společnosti (ČAS) Pavel Suchan. Na různých místech Česka se bude nástup různých fází lišit o několik minut.

V Praze podle Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy začne úkaz v 11:42 a maximum bude ve 12:38, kdy dojde k sedmnáctiprocentnímu zákrytu Slunce. Nad Ostravou se Měsíc do Slunce "zakousne" v 11:54 a největší zákryt nastane ve 12:46 - 15 procent. Z Ústí nad Labem pak lidé uvidí až 19procentní zakrytí Slunce, které nastane ve 12:38. Podrobnosti o zatmění v různých lokalitách lze najít také na interaktivní mapě.

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Obě zatmění jsou pozorovatelná jen v úzkém pásu na Zemi, kudy se rychle pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo pás je zatmění možné spatřit jako částečné a zakrytí Slunce se zvětšuje podle toho, jak blízko se území nachází od pásu úplného nebo prstencového zatmění. Pás prstencového zatmění se tentokrát potáhne od Kanady přes Grónsko až do části severovýchodní Sibiře, bude vidět i ze Severního pólu. Částečné zatmění spatří lidé z velké části Evropy, Severní Ameriky, severozápadní části Atlantiku a severní poloviny Asie.

Při pozorování je nezbytná ochrana zraku. "Nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku," zdůraznil Suchan. Lidé by podle něj měli nasadit speciální brýle pro pozorování zatmění, folii Baader AstroSolar, či svářečský filtr stupně 13 a výše. "Můžete pozorovat i malým dalekohledem, ale pak je nutné použít před objektiv náležitý filtr, nikdy se nedívejte na Slunce do dalekohledu přímo," uvedl Suchan.

Společná pozorování jevu dnes pořádá řada hvězdáren a planetárií v Česku. V Praze mohou lidé vyrazit do Štefánikovy hvězdárny i hvězdárny v Ďáblicích. Pozorování budou i na hvězdárnách ve středočeském Ondřejově, Žebráku, Brně, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Valašském Meziříčí a Ždánicích na Hodonínsku či v ostravském planetáriu.

Dnešní zatmění odstartuje sérii sedmi částečných zatmění pozorovatelných z Česka do roku 2030. Další se odehrají v letech 2022, 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.