Západ znepokojuje sblížení Erdogana s Putinem. Mluví o sankcích vůči Turecku

Západ je stále více znepokojen prohlubujícími se vazbami mezi Tureckem a Ruskem. Poté, co se v pátek sešel v Soči turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a ruský prezident Vladimir Putin, začali někteří západní představitelé mluvit o možných důsledcích pro Turecko ze strany Severoatlantické aliance (NATO) nebo Evropské unie (EU). Informuje o tom deník Financial Times.

Šest západních představitelů uvedlo, že jsou rozšiřováním spolupráce Turecka a Ruska znepokojeni. EU prý vývoj turecko-ruských vztahů sleduje stále pozorněji. Podle třech evropských představitelů ale EU v otázce možných důsledků pro Turecko zatím nevedla žádná oficiální jednání. Další představitelé pak uvedli, že není jasné, na čem se Erdogan s Putinem dohodli, a že možná formální rozhodnutí o uvalení sankcí na Turecko budou vzhledem k rozporům v této otázce mezi členskými státy náročné. Je ale možné, že některé členské státy přijmou opatření samy za sebe, z Turecka by mohly stáhnout své společnosti a banky.

Takový krok by pravděpodobně narazil na otevřený odpor několika evropských vlád, které se tak tvrdých opatření vůči blízkému sousedovi obávají nebo by to bylo v rozporu s jejich ekonomickými zájmy. Turecko je hluboce začleněno do západního finančního systému a značky jako Coca-Cola, Ford nebo Bosch v zemi dlouhodobě a často velmi ziskově působí.

Sankce vůči Turecku se staly tématem k řešení poté, co Ukrajina získala dokument z Moskvy, který podle jednoho z představitelů ukrajinské rozvědky popisuje způsoby, jak by Turecko mohlo Rusku pomoci obejít západní sankce, a to prostřednictvím tureckých bank.

Washington již dříve varoval, že uvalí sankce na ty země, které budou pomáhat Rusku obejít sankce. Náměstek amerického ministra financí Wally Adeyemo se kvůli tomu v červnu setkal s tureckými představiteli a istanbulskými bankéři. Varoval je, aby se nestali kanálem pro nelegální ruské peníze.

Po schůzce v Soči nejvyšší představitel Ruska pro energetiku, vicepremiér Alexander Novak, podle agentury Interfax novinářům řekl, že Turecko souhlasilo s tím, že bude za ruský plyn platit v rublech. Dodal, že Putin a Erdogan jednali o dalším rozvoji bankovních vazeb a o zúčtování v rublech a lirách. Turecký prezident Erdogan po schůzce uvedl, že došlo také k „velmi vážnému vývoji“ ohledně používání ruského systému platebních karet Mir, který umožňuje Rusům v Turecku platit kartou v době, kdy společnosti Visa a Mastercard pozastavily provoz ve své zemi. Západní představitelé se obávají, že by i tyto platební karty mohly být použity k obcházení sankcí.

Turecký prezident Erdogan je velmi významným hráčem na mezinárodní politické scéně. Z počátku nesouhlasil se vstupem Finska a Švédska do NATO, uváděl, že země podporují teroristické skupiny, čímž měl na mysli Kurdy. Koncem června ale všechny tři země podepsaly třístranné memorandum, ve kterém se Ankara zavázala umožnit vstup těchto zemí do NATO a Stockholm a Helsinky slíbily, že se budou „urychleně a důkladně zabývat“ nevyřízenými tureckými žádostmi o vydání osob podezřelých z terorismu. Pro EU je zase Turecko důležitým partnerem v oblasti migrace, země totiž v rámci dohody s EU hostí přibližně 3,7 milionu Syřanů. Tato dohoda, uzavřená v roce 2016, pomohla zastavit příliv migrantů do Evropy.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Erdogan prosazuje vůči Kyjevu a Moskvě „vyvážený přístup“. Jeho jednání v Soči s Putinem ale nebylo jejich prvním osobním setkáním od začátku invaze .