Je to kuriozita. Podávání trestních oznámení je národní koníček, říká Sokol ke komisi OKD
Komise k OKD
Nové
Jan Zatorsky
Podávání trestních oznámení je národním sportem, kterého se chytli i poslanci ve sněmovně. Tak hodnotí právníci oslovení deníkem Echo24 výsledek vyšetřovací komise k OKD, která podá čtrnáct trestních oznámení v souvislosti s prodejem a privatizací černouhelné společnosti. Podle nich existuje jen mizivá šance, že by mohlo opravdu dojít k trestnímu stíhání dotčených osob, mezi kterými je i například expremiér Bohuslav Sobotka, bývalý ministr průmyslu Milan Urban nebo někdejší majitel OKD Zdeněk Bakala.
Sněmovní vyšetřovací komise se zabývala prodejem majoritního podílu v devadesátých letech a později i celkové privatizace roku 2004. Členové sněmovní komise se pak podle informací z dokumentů a výpovědí svědků rozhodli podat čtrnáct trestních oznámení. Podle místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola je však podávání trestních oznámení nešťastné.
„Podávat trestní oznámení může každý a v tomto státě se jedná o národní koníček,“ řekl pro Echo24 Tomáš Sokol. „Je to naprostá kuriozita. Jestli si někdo může myslet, že za to, co se stalo v roce 1994 nebo 2006 lze odvodit trestní odpovědnost. To je mimo rámec nepěkné kultury, která u nás v tomto směru existuje,“ řekl dále Sokol.
Podle něj lze postup politiků srovnat s praxí obecních zastupitelstev, kde na sebe po volbách také podávají trestní oznámení. „Dokonce to byla móda i mezi podnikateli. Byl jsem jedním z nich, který je před tím varoval, protože se to může otočit i na vás. Je to ubohé a až na zcela vzácné výjimky bezdůvodné. Už se zdálo, že i obecní zastupitelstva to pochopila, že když je někdo za čtyři roky nahradí, tak na ně také může být podáno trestní oznámení,“ řekl Sokol.
Advokát Eduard Bruna pak upozorňuje, že se nejedná o žádný rozdíl, jestli trestní oznámení podá sněmovní vyšetřovací komise nebo kdokoliv jiný. „Komise nemá výhodnější postavení u orgánů činných v trestním řízení než kdokoliv jiný. Může se zdát, že když podají trestní oznámení oni, tak orgány činné v trestním řízení případ tzv. naberou a budou s tím něco dělat. Je však otázka, zda případ naberou a začnou. Druhou otázkou je, jak daleko se to dostane, pokud tam trestná činnost není nebo se nedá prokázat,“ řekl pro Echo24 Bruna.
Podle Sokola je pak velmi pravděpodobné, že k žádnému trestnímu stíhání ani nedojde. Musel by se podle něj někdo otevřeně přiznat a říct, že škodu opravdu způsobil. „Pokud se tedy věc nepromlčí, protože devětadevadesát procent, ne-li všechny, jsou už promlčené. I kdyby se zahájilo trestní stíhání, tak to dobře nemůže dopadnout. Míním tím oznamovatele,“ řekl Sokol.
S Brunou i Sokolem se pak shoduje člen prezidia Unie obhájců Václav Vlk. Podle něj by se trestní oznámení neměla podávat, protože právo takový prostředek nezná. „Pokud bych něco takového měl udělat, tak bych podstoupil výsledek své práce příslušným orgánům činným v trestním řízení a ať s ním poté naloží. V parlamentu nepochybně sedí dostatek profesionálů v oblasti práva, tak jim mohou poradit, zda tam jsou znaky trestného činu. Každý je povinen nahlásit skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestního činu,“ řekl pro Echo24 Václav Vlk. „„Kriminální pro mě však je, když udělá někdo něco jako pan Rath. To je to, co má být trestáno a to tvrdě. Ale pro politická rozhodnutí vystavují účet voliči,“ dodal Vlk.
Sobotka i Dlouhý vinu odmítají
Sněmovní vyšetřovací komise k OKD hodlá podat trestní oznámení na čtrnáct osob, které prý byli spojení s nevýhodnou privatizací černouhelné společnosti. Bývalý ministr financí a expremiér Bohuslav Sobotka jakoukoliv vinu odmítá a připomíná, že už jednou prověřován kvůli prodeji OKD byl. „Nevšiml jsem si, že by vyšetřovací komise přišla s čímkoliv novým, co by již v minulosti nebylo předmětem veřejné debaty, nebo prověřování ze strany policie a soudu. Trestní oznámení proto pokládám za výhradně politicky motivované, populistické a zcela nepodložené,“ řekl pro Echo24 Bohuslav Sobotka.
Podobně reaguje i šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Jsem přesvědčen, že jsem se žádného údajného protizákonného jednání nedopustil a rovněž věřím, že ke stejnému závěru dospějí příslušné orgány, bude-li trestní oznámení vskutku podáno. Navíc, moje údajná pochybení se týkají pouze rozhodnutí z poloviny 90. let, nikoliv nejsložitějších privatizačních kroků z doby po roce 2000. Morálně-etické a politické obvinění mé osoby však vnímám stejně závažně, jsem připraven se obhájit a současně se nemohu ubránit pochybnostem ohledně politické motivace konání vyšetřovací komise,“ uvedl Vladimír Dlouhý.
