1 Strategické směřování EU

Summit schválil strategické směřování Unie pro příštích pět let. Emise zahrány do autu

, NOVÉ

Témata: , , ,

Základní směřování Evropské unie v příštích pěti letech popisuje dokument s názvem „Nová strategická agenda 2019-2024“, který ve čtvrtek v Bruselu schválili prezidenti a premiéři členských zemí. Stručný materiál, který by měl být od podzimu podkladem pro práci nové Evropské komise, zdůrazňuje potřebu ochrany občanů i jejich svobod, rozvoj silné a životaschopné ekonomiky, ale i zelenou a sociálně spravedlivou Evropu. Unie by také měla dokázat na světové scéně účinně podporovat své zájmy a hodnoty.

Přijetí strategie dnes na summitu předchází napjatě očekávané diskusi šéfů států a vlád o přeobsazení klíčových unijních postů, tedy v zásadě o tom, kdo bude tuto strategickou agendu prakticky realizovat.

„Evropa musí být místem, kde se lidé cítí bezpeční a svobodní,“ uvádí materiál. V části o bezpečnosti například zdůrazňuje potřebu funkční kontroly vnějších hranic, která je předpokladem zajištění bezpečnosti, vlády práva a vůbec fungování unie. Dokument také připomíná nutnost najít zatím stále neexistující shodu mezi státy EU na budoucí podobě migrační a azylové politiky s tím, že v této věci se zdůrazňuje potřeba shody založené na rovnováze mezi odpovědností a vzájemnou solidaritou mezi členskými státy EU.

V části týkající se energetiky stojí, že členské státy si samy mohou rozhodovat o svém „energetickém mixu“, tedy o tom, z jakých zdrojů chtějí uspokojovat svou spotřebu energie. „Unie zrychlí svůj přechod k obnovitelným zdrojům, zvýší úspory energií, sníží závislost na vnějších zdrojích, bude diverzifikovat své dodavatele,“ uvádí agenda. Materiál také připomíná, že podobný přechod bude znamenat přechodné krátkodobé náklady, a proto je třeba věnovat potřebnou pozornost sociální problematice.

Prezidenti a premiéři se také v dokumentu shodli, že EU chce být silou podporující multilateralismus a světový řád založený na všemi uznávaných pravidlech. Unie hodlá dál podporovat OSN a další klíčové mezinárodní organizace.

Jednání summitu zdržela diskuse o klimatické neutralitě k 2050

Začátek diskuse o přeobsazení vrcholných funkcí v EU v neděli na summitu unie v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisní poznámkou o tom, že klimatické neutrality musí být k roku 2050 dosaženo „podle velké většiny členských zemí“.

Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.

Opačný názor než polská strana zastávali především německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Poláci podle dostupných informací v jednu chvíli navrhovali dnes téma zcela vypustit a odložit na pozdější termín. S tím, že by se summit měl zavázat k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050 měl před jednáním problém i český premiér Andrej Babiš, Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly „realistické“.

„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. ČR by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.

Polský premiér Morawiecki podle dostupných informací například připomínal, že různé země unie mají – už od konce studené války – různé startovací pozice a státy z východu unie nemohly, třeba ohledně jaderné energetiky, dělat podobná rozhodnutí jako země ze západu. Žádal také spravedlivější rozdělení závazků, které by na sebe země braly.

Francouzský prezident svým kolegům připomněl, že z pohledu průmyslu je polovina 21. století v zásadě za dveřmi. A tak volby ohledně využívání jaderné energetiky či obnovitelných zdrojů je třeba učinit už nyní, pokud má být k roku 2050 příslušný cíl splněný. Otázkou věrohodnosti EU pak podle Macrona bude unijní postoj na zářijové klimatické konferenci OSN.

Výsledek čtvrteční asi tříhodinové diskuse vzápětí v tiskové zprávě kritizoval Wendel Trio, evropský šéf Climate Action Network (CAN), která celosvětově sdružuje více než 1700 nevládních organizací zabývajících se ochranou ovzduší. Ambiciózní dohodu podle něj zablokovalo polské, české, estonské a maďarské veto.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

DÁLE ČTĚTE: „Dokážu rozumět Václavskému náměstí plnému klidných lidí,“ prohlásila Čaputová na koncertě

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.