KOMENTÁŘ
AKTUALIZOVÁNO
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Předměstí ukrajinského Dnipra čelilo ve čtvrtek ráno bezprecedentnímu raketovému útoku z Ruska. Nejdřív se spekulovalo o tom, že Rusové použili mezikontinentáln ...
20:08
19:35
19:19
18:41
18:03
17:29
17:24
17:10
16:34
16:18
Koronavirová krize naplno ukázala, jak moc je vláda Andreje Babiše posedlá utajováním všeho, co se dá. Už je toho tolik, že se dá skoro říct, že tu krizi k utajování všeho možného zneužila. Babišův spolek ANO v tom není sám. Sociální demokraté velmi výrazně sekundují. Jako by vládní heslo znělo: kdo má informace, má moc. Kdo je nemá, bojí se. Toho, kdo se bojí, je snadné ovládat.
Vláda najela na strategii: na nic se neptejte. Nic nechtějte vědět. My se postaráme. Utajování se momentálně odehrává na dvou hlavních liniích. První jsou data o samotném vývoji infekce wuchanského koronaviru v Česku. Víme toho minimum. Kolik máme nakažených, uzdravených, zemřelých. A ze kterých jsou okresů. Nemůžeme si udělat obrázek o tom, jaká jsou dnes nejpostiženější města, vesnice. Kde jsou ohniska nákazy. Vždycky se jen objeví náhodná zpráva, že nějaká nemocnice ohlásí, že se tím ohniskem stala. Nebo to ohlásí firma, kde se nakazili zaměstnanci.
K datům, z nichž by si lidé mohli udělat jasnější představu o tom, jak se koronavirus v Česku projevil, se marně pokoušela dostat parlamentní opozice. Návrh Pirátů, aby se detailnější data uvolnila vědcům a veřejnosti, smetla vládnoucí koalice ANO, sociálních demokratů a komunistů. Stále dokola je potřeba zdůrazňovat, že nikdo nechce žádná osobní data. Všichni po vládě žádají jen detailní anonymizovaná data.
Když byla opozice odražená ve sněmovně, nastoupil Senát, kde nemá vládnoucí koalice většinu. Horní komora vládě vytkla, že dlouhodobě koncepčně nepracuje s relevantními daty při tvorbě svých strategických plánů. „Do dnešního dne nepředložila podrobnou analýzu vývoje epidemie covid-19 a jejích dopadů na zdraví obyvatel a českou ekonomiku.“
Do extrému v tajení se vláda dostává ve vztahu ke starostům. Těm přímo zakázala podávat informace, jestli je v obci, za niž jsou zodpovědní, někdo nakažený. V posledních dnech se nákaza koronavirem rozšířila na Prostějovsku, kde se stala ohniskem přenosu infekce mlékárna v Otinovsi. Její starosta kritizuje hygieniky, že mu nedali informace o nakažených z jeho vesnice. Krajské hygienické stanice ale namítají, že informace o nakažených jednotlivým starostům už sdělovat nebudou, nařídilo jim to ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je údajná stigmatizace nakažených obyvatel, ke které zejména v malých vesnicích docházelo.
To se jistě může stát. Není to ale argument, proč tajit data o nákaze. Je to potřeba opakovat pořád dokola. Nikdo včetně starostů a vědců nežádá osobní data. Pro rozhodování a pochopení nebezpečnosti nemoci jsou potřeba data anonymizovaná.
Aby každý mohl vědět, kde jsou ohniska nákazy. Aby se už nemusela zavírat celá ekonomika, ale zasahovalo se jen v místech, kde opravdu nákaza je. Stejně tak by bylo důležité znát data o průběhu nemoci. Kolik lidí jí prošlo s mírnými a kolik s vážnými příznaky. Pro koho byla skutečně nebezpečná. Z Itálie, Británie a Ameriky víme, kolik dalších nemocí měli ti s vážným průběhem infekce. Víme, kolik byl průměrný věk pacientů, kteří skončili v nemocnici, a těch, kdo měli následky. U nás netušíme.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se na tiskové konferenci koncem března chlubil, jak mají zmapovanou každou nemocniční postel. Jak přesně ví, kde jsou pacienti a kam je možné je přesouvat.
Takový podobný „pas“ by přece měl mít každý pozitivně testovaný na covid. Aby lékaři a vědci věděli věk, profesi, místo bydliště, průběh nemoci, délku zotavení, příslušnost k rizikové skupině. Jen tak se dá covidu porozumět a nebude zbytečně vyvolávat strach a úzkost. Nechuť data zveřejnit vyvolává pochybnosti, jestli stát skutečně ta data o všech pozitivně testovaných v takové struktuře má.
Druhý místem, kam vláda vrhá utajování a temno, jsou veřejné zakázky. Babišova koalice se snaží prosadit novelu zákona, která by dovolovala zadávat veřejné zakázky bez uveřejnění a bez toho, aby firma, jež je získá, musela dokládat, že má pro jejich splnění vůbec nějakou kompetenci a kvalifikaci. Vytváří tím přímo systém utajovaných veřejných zakázek.
A jako vrchol posedlosti utajováním se šéf krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček rozpovídá v rozhovoru pro sever Info.cz o tajemném muži, který zemi zachránil před italským koronavirovým scénářem. Dává nahlédnout do zákulisí toho, co se dělo v prvních dnech epidemie. „Ten moment, kdy jsem si uvědomil, že se na nás valí vlak v protisměru, byl, když jsem viděl matematický model, který na základě křivek z Itálie a možná už ze Španělska namodeloval, co by to znamenalo v počtu nakažených u nás a kdy dojde ke kolapsu zdravotnictví. Když mi to ten autor prezentoval na ministerstvu vnitra, bylo ticho. Uvědomili jsme si, že v horizontu týdnů se na nás řítí obrovský průšvih, a já jsem řekl, že to musí vidět premiér,“ říká Hamáček.
Dotyčný expert si podle ministra vnitra nepřeje prozradit své jméno a nestojí o veřejný dík. „Dohodli jsme se, že není důležité, kdo to byl. Myslím, že nechce být slavný, a my stále s týmem kolem něj spolupracujeme. Odvedl pro tuto republiku obrovský kus práce. Když s tím bude souhlasit, poděkuji mu veřejně, ale v této fázi ten souhlas nemám,“ dodává Hamáček, který spolu s tímto mužem matematický model prezentoval na bezpečnostní radě státu. Někteří členové vlády včetně premiéra tehdy prý měli problém velmi negativním číslům uvěřit.
Podle informací Echo24.cz je tím Hamáčkovým tajemným rádcem, který ho provází celým nouzovým stavem, docent Tomáš Kára. Profesí kardiolog z brněnské nemocnice u svaté Anny, který se do veřejného povědomí zapsal tamním projektem Mayo kliniky. Sám docent Kára se po uveřejnění komentáře redakci ozval s tím, že se necítí být tajemným rádcem, o němž Hamáček mluvil. Přiznává ale, že se účastnil jednání krizového štábu vedeného Janem Hamáčkem.
Odmítl jméno Hamáčkem citovaného rádce, který mu předložil matematický model, jak by v Česku vypadal průběh epidemie podle italského scénáře, zveřejnit. Podle informací Echo24.cz, ale Kára v rámci krizového štábu u Hamáčka spolupracoval s Pavlem Řehákem. Právě tento bývalý konzultant firmy McKinsey, dnes spolumajitel pojišťovny Direct a člen správní rady Aspen institutu s italskými a španělskými daty matematický model o průběhu pandemie nakrmil. Je také zřejmé, proč Hamáček nechce zveřejnit jména Řeháka a Káry. Řehákovu práci nabídla krizovému štábu poradenská firma McKinsey, která si jako jednu z podmínek spolupráce dala, že se její jméno nikde neobjeví. (psali jsme zde).
Nedostatek informací a utajování většinou vyvolává strach a úzkost. Čím toho lidé víc vědí, tím je méně mlhy a méně se bojí. Babišova vláda si zakládá na tom, aby toho Češi věděli co nejméně. Aby se nedozvěděli, kdo radil se strategií proti epidemii. Koho a jak tady epidemie opravdu zasáhla. Ani komu bude platit miliardy za obří veřejné zakázky. Hamáčkův tajný rádce je výstižným symbolem.
