Arabové ztrácejí Alláha, Alláh Araby. Na Blízkém východě přibývá nevěřících

Po celá desetiletí platila představa, podle které je Evropa nábožensky vlažná, zatímco Blízký východ je hluboce náboženský. Jen tomu oba pomyslné civilizační okruhy přičítaly jiná znaménka, Evropané byli hrdí na svou bezbožnost a děsili se „orientálního fanatismu“, zatímco Arabové nechápali západní lhostejnost. Pokud tato představa byla vůbec někdy pravdivá, brzy možná přestane být.

Během posledních let vzniklo už několik výzkumů, které se v zásadě shodují na tom, že organizované náboženství, a možná i víra, jsou na Blízkém východě na ústupu.

Nejpodrobnější sondu už předloni provedla výzkumná síť Arab Barometer, která srovnala výsledky z roku 2019 se závěry průzkumu z roku 2013. Z nich vyplývá, že narůstá počet lidí, kteří se považují za „nenáboženské“, a to z 8 na 13 procent. Nezdá se to moc, ale jde o oblast, kde hlásit se k víře byl standard, a naopak otevřených ateistů bylo vždy málo – s výjimkou Tuniska, kde existuje tradice sekularismu a ateismu. Důležitý je směr.

Navíc nejvýraznější je posun u generace do 30 let, kde dosáhl podíl nevěřících asi 18 procent, a to už je poměrně výrazná část společnosti. Údaje od jiných agentur ukazují i vyšší počty „nových ateistů“. Oproti tomu počty těch, kdo by se k islámu vraceli od bezvěrectví, nebo naopak od islámu konvertovali k jiné víře, jsou velmi malé.

Celý text Jana Fingerlanda si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 199 korun za měsíc zde.