Snížení daní rozvrátí veřejné finance. Je to naprostý hazard, varují ekonomové

KRITIKA DAŇOVÉHO BALÍČKU

Snížení daní rozvrátí veřejné finance. Je to naprostý hazard, varují ekonomové
Ekonomika

Markéta Malá

Na převratné rozhodnutí o snížení daní, které odsouhlasilo vládní hnutí ANO s podporou občanských demokratů, SPD a komunistů, panuje dvojí pohled. Příznivci argumentují, že lidem po zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka zůstane na výplatní pásce více peněz, které později opět vloží do ekonomiky. Kritici však hovoří o nezodpovědnosti, která drasticky poznamená již tak zdecimovaný státní rozpočet. Ostře proti jsou také někteří ekonomové. Bývalý viceguvernér České národní banky a člen občanské iniciativy KoroNERV-20 Mojmír Hampl mluví o rozvratu veřejných financí a naprostém populismu.

Rušení superhrubé mzdy by mělo podle ministryně financí Aleny Schillerové stát připravit zhruba o 88 miliard, které lidé na daních ušetří. Státní rozpočet zchudne o 58 miliard, o 7,8 miliardy se sníží rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun poklesnou příjmy obcí.

„Jestli výhled pro veřejné finance před poslední jednáním Sněmovny vypadal špatně, tak výsledek ke ještě horší. Varoval jsem před rizikem rozvratu veřejných financí a to varování bylo zjevně zcela oprávněné a možná dokonce i slabé. Pokud se nenajde v příštích letech „skupina dobrovolných hasičů“, kteří začnou veřejné finance dávat do pořádku, dopadne to asi takhle: v historii nebude rok 2020 zapsán jako rok COVID, ten bude dávno zapomenut, ale jako rok, kdy Česká republika přestala být zemí s dlouhodobě nízkým dluhem (v celoevropském srovnání) a s přesvědčivou rozpočtovou stabilitou,“ vyjádřil se pro deník Echo24 Mojmír Hampl.

Politici napříč spektrem podle Hampla ztratili jakékoliv rozpočtové zábrany a problémy se ukážou až se zpožděním. „To zpoždění pak může v široké populaci vyvolat falešný dojem, že na vše se vždy peníze najdou, že strašení ztrátou fiskální stability je přehnané, a že ,peníze rostou na stromech i bez práce‘. Takové rozpočtové černé pasažérství větší části populace bude pak bránit jakýmkoli pokusům rozpočty znovu stabilizovat a bude roztáčet kola dalšího a dalšího rozpočtového populismu, z nějž se stěží dostaneme,“ domnívá se bývalý viceguvernér.

Hampl také odmítá, aby se na příjmy obcí a krajů pohlíželo jinak než na zbytek rozpočtu. „Obce a kraje jsou nedílnou součástí veřejných rozpočtů a jsou financovány ze stejných daní jako centrální vláda. To, že veřejné finance jako celek přicházejí o příjmy a nesnižují výdaje, naopak je zvyšují, znamená úplně stejný problém pro centrální vládu jako pro všechny součásti veřejných rozpočtů, včetně obcí a krajů. Nechápu, proč je někdo z těchto důsledků speciálně vyčleňuje a dává jakoby bokem a dopady na ně staví nad dopady ostatní, to není dle mého korektní,“ tvrdí Hampl.

Nízkopříjmové skupiny budou strádat úplně stejně

Kritikou daňových změn nešetří ani hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která hovoří o ostudě a hazardu s důvěrou a pověstí rozpočtově ukázněné země. „Je to špatný krok v ještě horší dobu. Výpadky v příjmech v takovém rozsahu nemohou být v žádným případě kompenzovány zvýšenou spotřebou domácností. Snížení daní nebude mít v žádném případě tak prorůstový efekt, jak se nám ministerstvo financí snaží namlouvat,“ sdělila pro Echo24 Horská.

„Většina prostředků skončí v domácích rozpočtech osob s vyššími příjmy, které prostředky na víc budou odkládat ne věnovat na spotřebu, nebo zainvestují do akcií a jiných finančních nástrojů (nejčastěji do zahraničních). Nejohroženější skupiny domácností s nízkými příjmy, které by peníze obratem utratily, budou z této úpravy těžit ostudně málo,“ tvrdí ekonomka s tím, že výsledkem změn budou kromě ještě hlubšího schodku rozpočtu také strádající nízkopříjmové skupiny, odliv peněz v podobě nákupu zahraničních akcií a dluhopisů a také rostoucí ceny nemovitostí.

„Celý ten návrh je nešťastný už od začátku. V tuto chvíli by vláda a Poslanecká sněmovna měly přemýšlet nad tím, jak podpořit restart ekonomiky po pandemii, a jít na to výhradně skrze výrazné daňové slevy na příjmech si myslím že není šťastné. A pokud už na to jdeme touto cestou, pak je lepší tu daňovou změnu nadesignovat takovým způsobem, aby pomohla primárně těm, co s vysokou pravděpodobností vrátí ty peníze do ekonomiky. To znamená především chudší a střední třídě,“ uvedl zase hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podle názorů jiných ekonomů je pokles příjmů do rozpočtu sice citelný, na druhou stranu přináší možné ekonomické oživení. A to pro všechny občany. „Odpůrci snížení daní namítají, že veřejné rozpočty kvůli navrženým změnám přijdou o zhruba 130 miliard korun, což kromě státu bude mít nepříjemný vliv na kraje a obce. Tento výpadek však můžeme dočasně kompenzovat na dluh, což je plně v souladu s ekonomickou teorií. Ta hovoří o nutnosti proticyklické hospodářské politiky v krizových dobách. Než krizi překonáme, můžeme pátrat po zbytných výdajích státního rozpočtu. Jakmile se ekonomický růst obnoví, můžeme zbytné výdaje škrtnout a ozdravit veřejné rozpočty,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Také podle hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy je snížení daní jednoznačně příznivou zprávou. „Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy,“ uvedl Kovanda.

Senátní veto přehlasujeme, tvrdí Babiš

Další úsporou mělo být také navýšení slevy z daně příjmu na poplatníka, které prosadil pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Sleva nyní činí 24 840 korun ročně, dle nového návrhu by v příštím roce měla vzrůst na 34 125 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem v sobotu přišla s tím, že požádá Senát, aby z daňového balíčku slevu vyjmul. Obě opatření by podle ní znamenala pro veřejné rozpočty výpadek ve výši 130 miliard korun.

K Schillerové se později s kritikou přidal i Babiš. „Sleva na poplatníka nepodléhá testům sociální potřebnosti, bude výhodná i pro majetné lidi. Navíc není omezená časem,“ uvedl premiér. O daňovém balíčku také bude jednat s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). Ten přitom již avizoval, že s návrhem nesouhlasí.

„Záleží na Andreji Babišovi, Janu Hamáčkovi a Aleně Schillerové, zda se ozvou, že mají zájem jednat s předsedy senátorských klubů o řešení hrozícího 130 miliardového nárůstu deficitu veřejných financí pro rok 2021 na celkových šílených 450 miliard,“ vyjádřil se Vystrčil už s tím, že Senát je připraven jednat. ODS je v Senátu přitom ve stejném klubu s TOP09, která ve Sněmovně hlasovala proti zrušení superhrubé mzdy a do ODS se kvůli tomu také ostře pustila.

Babiš již naznačil, že Sněmovna by případné senátní veto přehlasovala. Pokud Senát podle něj odmítne daňový balíček v současné podobě, dá jasně najevo, že nechce, aby 4,5 milionu zaměstnanců mělo více peněz. „Je to pro nás naprostá priorita,“ uvedl Babiš, který přitom před necelým rokem návrh ODS na zrušení superhrubé mzdy označil za demagogii.

Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by naopak bylo rozumnější zvyšovat slevu na poplatníka, než zavádět patnáctiprocentní zdanění. „Za dnešní situace dává zvýšení slevy mnohem větší národohospodářskou logiku než Babišových 15 procent. Své cti dbalý ministr by nikdy nedovolil Sněmovně tu hrůzu schválit. A kdyby ji přesto schválila, tak by rezignoval,“ uvedl Kalousek.