Lodní doprava na Labi stojí, čeká se na déšť. Uvízla i obří turbína pro Afriku
doprava vs životní prostředí
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Na cestu z Plzně do Nigérie se o víkendu vypravila obří turbína. Na trase jí však čeká nepříjemná překážka v podobě nesplavného Labe. Neví se tedy, jak dlouho bude muset turbína přečkat v Lovosicích, než řádně zaprší, aby mohl náklad pokračovat do Hamburku. Problematická splavnost Labe je dlouhodobý problém, důvodem je především sucho a nedostatek srážek. Situaci by mohl pomoci plánovaný jez u Děčína, ten však z mnoha důvodů vadí ekologům.
Z plzeňské firmy Doosan Škoda Power vyjela o víkendu do přístavu v Lovosicích turbína pro Nigérii. Turbína, přepravní rám, kotvicí klec a snížený návěs váží 450 tun, což je důvod, proč má z Lovosic do Hamburku pokračovat na lodi. Dokud ale pořádně nezaprší, aby se hladina v Labi dostatečně zvedla, tak loď s cenným nákladem nevypluje. Z Hamburku by přitom turbína měla do nigerijského přístavu Warri odplout v lednu. Lodní doprava na Labi stojí již od května, v České televizi to uvedl Jan Bukovský za Ředitelství vodních cest.
Vodní doprava na Labi v posledních letech strádá kvůli suchu. Problém by měla alespoň částečně vyřešit stavba jezu u Děčína. S výstavbou plavebního stupně počítá připravovaná koncepce vodní dopravy pro období 2016 až 2023. Podle kabinetu se stavbou zlepší splavnost Labe od Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem.
Koncepce, která je prvním koncepčním materiálem pro vodní dopravu v ČR, identifikovala jako hlavní příčinu významného poklesu přeprav v posledních 20 letech nedostatečnou spolehlivost splavnosti Labe od Ústí nad Labem po státní hranici s Německem. V tomto úseku je podle koncepce potřebné omezit závislost vodní dopravy na klimatických podmínkách, což je možné pouze stavbou Plavebního stupně Děčín.
Problémem je kriticky ohrožená bylina drobnokvět
Podmínkou schválení koncepce je stanovení kompenzačních opatření k ochraně evropsky významných lokalit Labského údolí a Porta Bohemica, kde má být jez vybudován. Řada problémů je však pro ekology jen těžko překonatelná.
Jez by mohl být například překážkou migrace ryb. „Plavební stupeň je vždy bariérou migrace, přestože jsou na něm rybí přechody. Rybí přechod totiž nikdy nemá stoprocentní účinnost. Ta se samozřejmě snižuje, když se ty rybí přechody kumulují za sebou. Překážku pro migraci ryb představuje i vzdutí vody, které doprovází plavební stupně,“ řekl pro Echo24 Jiří Křesina ze společnosti Beleco.
Jan Skalický, předseda představenstva Vodní cesty, však tvrdí, že jez žádnou barieru představovat nebude. „Vodní systém funguje a dokonce dochází k migraci ryb. Na plavebním stupni, který je na Labi, tak lososi úplně v pohodě projdou a dostanou se až k nám. Na navrhovaném plavebním stupni Děčín jsou tři rybí přechody, ty budou mít různé rychlosti a výšky,“ řekl již dříve pro Echo24.
Zásadnějším problémem je však kriticky ohrožená bylina drobnokvět. „Jedná se o druh který můžeme považovat za jakýsi indikátor přirozených hydrologických režimů říčního ekosystému, jelikož jeho životní strategie je úzce spojena s cyklickým střídáním vodního stavu s vazbou na fluviální procesy,“ říká Křesina.
Skalický si však v myslí, že v některých případech by měl být upřednostněn člověk, který je podle něj také součástí přírody. „Příkladem může být rostlina drobnokvět, kvůli které se nestaví plavební stupeň Děčín. Je to 48. jez na Labi, takže se nejedná o žádné znehodnocení řeky v původním stavu. Navrhovaný stupeň je vysoce kompenzován pro ochranu přírody. Drobnokvět je tak dnes vysoce významnější než člověk,“ řekl Skalický již dříve pro Echo24.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dostal minulý týden od vlády za úkol jednat s Evropskou komisí a Německem o mezistátní kompenzaci za újmu na přírodě, která při stavbě jezu vznikne. Brabec to řekl novinářům po jednání kabinetu s tím, že podle názoru Správy Národního parku České Švýcarsko nelze negativní vlivy plánované stavby kompenzovat. Podle kabinetu se stavbou zlepší splavnost Labe od Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem.
