Déšť nepomohl. Na ploše fotbalového hřiště je až tisíc nor od hrabošů

Českým zemědělcům znovu přidělávají starosti hraboši, kterých v listopadu meziměsíčně přibylo 17 procent, na jeden hektar bylo 776 aktivních východů z nor. Zemědělci jsou překvapeni, deštivé počasí by nemělo hrabošům pomáhat k rozmnožování. Letošní ztráty způsobené těmito hlodavci tak Zemědělský svaz ČR podle svého mluvčího Vladimíra Píchy odhaduje na půl miliardy korun.

U ozimých plodin aktuálně naměřené počty hrabošů odpovídají podle Krškové 3,8násobku podzimního prahu škodlivosti. „Mezi nejpostiženější kraje stále patří Středočeský a Ústecký. V Ústeckém navíc došlo k opětovnému navýšení,“ sdělila deníku Echo24 tisková mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Další významnější zvýšení počtu hrabošů bylo v Královéhradeckém kraji, kde bylo 1740 aktivních východů z nor na hektar. Mírný nárůst byl také v Jihomoravském, Karlovarském, Libereckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Ani tak ale počty hrabošů nedosahují loňských hodnot, kdy podle ÚKZÚZ činily skoro dvojnásobek – 1339 aktivních nor na hektar.

„Překvapeni jsme, protože jednak měla kalamita už dávno opadnout, podle některých rádců už před rokem. Hlavně ale deštivé počasí a voda na pozemcích hrabošům moc neprospívá. Na druhou stranu mají dostatek potravy a úkryt před dravci a šelmami najdou v refugiích,“ řekl mluvčí Zemědělského svazu Pícha. Podle něj už ale zemědělci příliš aktivně škody nehlásí, protože se smířili s tím, že se se ztrátami budou muset vyrovnat sami. Současné počasí podle něj neumožňuje používání ochranných opatření včetně využití jedu na hlodavce. „Už třetí rok po sobě vstupujeme do zimního období s vysokou početností a doufáme, že konečně bude panovat počasí, které výrazně zreguluje výskyt tohoto polního škůdce,“ uzavřel.

Z boje proti přemnoženým hrabošům se v loňském roce stalo politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR, ministerstvo zemědělství ale po kritice od ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.

Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. ÚKZÚZ však uvádí, že za loňský rok uložil pouze pět pokut za nenahlášenou aplikaci jedu. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata jako sovy nebo zajíci. Nyní se může jed používat lokálně.

Ve druhé polovině září kritizovali ochránci přírody to, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron na severu Čech i v místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček obecný. Upozornili na to, že pro sýčky, kterých je v Česku jen asi 130 hnízdních párů, je to nebezpečné. Sýčci se hraboši živí, přiotrávení hlodavci pro ně navíc představují snadnou kořist. Mluvčí ÚKZÚZ tehdy poznamenala, že sýčci se neživí mrtvými hraboši, ale jako všechny sovy je vede při lovu sluch. Ústav nicméně připomněl zemědělcům povinnost a důležitost sběru uhynulých hrabošů, a to i při aplikaci jedu do nor.