Hraboši opět ničí česká pole. Letos v září jich bylo víc než před rokem

Poté co se letos dali hraboši na ústup zejména z moravských polí, kde páchali největší škody loni, potýkají se s těmito přemnoženými hlodavci především zemědělci hospodařící na českých polích. Jak vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), hraboší intenzita dosáhla 1059 aktivních východů z nor na hektar. Loni v září ústav zjistil 678 aktivních nor na hektar. Škůdců tak bylo letos v září víc než před rokem ve stejnou dobu.

„Nejvíce ohrožené jsou stále porosty v Ústeckém a Středočeském kraji, kde lokálně přetrvávají výskyty přesahující dvacetinásobek prahu škodlivosti. K mírnému poklesu početnosti došlo pouze na několika jejich lokalitách. Značné riziko hrozí v kraji Pardubickém a Královéhradeckém. Do seznamu kalamitně ohrožených okresů přibylo od srpna celkem 15 okresů, za poslední týden dva další,“ sdělila ČTK mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Aktuálně je 26 okresů s kalamitním přemnožením hrabošů. V nich ústav doporučil nevysévat meziplodiny.

ÚKZÚZ už před měsícem upozornil, že populace hraboše vzrůstala kontinuálně od května do srpna. Ústav na konci prázdnin vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše, očekával pak jejich klesající počty v září. Počty klesly o desetinu.

„Mezi opatření, která ústav v boji proti hraboši dále doporučuje, mimo důkladné předseťové přípravy, je i odstranění výdrolu polních plodin, které slouží jako úkryt a zdroj potravy. Ze zkušeností minulého roku očekáváme opakovanou rekolonizaci ploch s letošními ozimy,“ dodala Kršková.

Na Chomutovsku zemědělci zvažují návrat k živočišné výrobě

Jednou z aktuálně nejpostiženějších lokalit je Chomutovsku, kde situace zašla již tak daleko, že zemědělci zvažují obnovení živočišné výroby, tedy například chovu skotu či prasat. Od této výroby přitom v uplynulých letech upouštěli a soustředili se zejména na pěstování plodin. Jednou z největších výhod živočišné výroby je získávání organického hnojiva, kterým je možné hnojit půdu. Organické hnojivo je ideální především pro širokořádkové plodiny – například kukuřici či brambory.

Výnosy obilovin v okrese Chomutov byly kvůli kalamitě hraboše polního nízké, oproti předchozím letům klesly o víc než polovinu. Ohroženy jsou nyní podle agrární komory porosty řepky ozimé, ozimých ječmenů a časně setých pšenic. „Mnohde situace vygradovala do obrovských rozměrů. Na řadě polí různých zemědělských subjektů došlo k totální decimaci porostů řepky, jež bude nutné přesít,“ uvedla komora.

Pěstitelé se nyní budou rozhodovat, zda vůbec a které plodiny zasít. „S velkou pravděpodobností můžeme říci, že mnohem větší procento ploch, než je obvyklé a efektivní, bude oseto jarními obilovinami,“ uvedla komora.

Řešením podle představenstva chomutovské agrární komory je větší různorodost rostlinné výroby spolu s důrazem na oživení výroby živočišné. Ta byla u velké části zemědělsky hospodařících subjektů v oblasti buď zrušena, nebo velmi výrazně potlačena. Nutná je podle představenstva také efektivnější spolupráce státní správy, zemědělců, ale třeba i silničářů. „V příkopech a náspech kolem silnic se hraboš totiž také nerušeně množí,“ uvedla chomutovská agrární komora.

Hubení hrabošů se loni stalo politickým tématem

Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako sovy nebo zajíci.

Česká společnost ornitologická ale upozorňuje na to, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Ti se hraboši živí a polykají je vcelku. Hraboši, kteří požijí jed Stutox, jsou pro sýčky snadnou ale přiotrávenou kořistí. V ČR přitom této malé sovy zbývá posledních 100 až 130 párů, uvedli ornitologové.