Rath dostal 8,5 roku vězení. Bylo to na přání prezidenta, tvrdí
Kauza Rath
AKTUALIZOVÁNO
1
Krajský soud v Praze podruhé uznal bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a dalších deset obžalovaných vinnými z korupce a ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji. Rathovi soud uložil 8,5 roku vězení, rozsudek není pravomocný. Žádný z obžalovaných se k soudu nedostavil. Podle Ratha jednal soud na nátlak prezidenta Miloše Zemana.
David Rath se podle svých slov o rozsudku dozvěděl už o den dřív, než mělo být rozhodnuto. Označuje to za porušení ústavy a presumpce neviny, za kterou podle něj stojí i prezident Miloš Zeman kvůli svému neustálému tlaku na soudce. „Ten dnešní rozsudek, který jsem znal předtím, je v podstatě rozsudkem na přání prezidenta republiky. Senát krajského soudu vyhověl jeho opakovaným přáním. Tlačil na soudce, vyhrožoval soudcům, porušoval několik ústavních principů,“ řekl na adresu prezidenta Rath.
Bývalý středočeský hejtman David Rath den před vynesením rozsudku podal k vrchnímu soudu odvolání proti tomuto rozsudku. Chce tím dokázat, že jeho trest 8,5 roku vězení byl předem daný. Justice podle něj plní zadání některých politiků, jmenovitě uvedl prezidenta Miloše Zemana. Rath to řekl novinářům na pražském Hradčanském náměstí. Informace o dnešním verdiktu měl z okruhu soudního senátu, který o věci rozhodoval, dodal.
Verdikt v jeho kauze lze podle něj vnímat jako porušování ústavy, konkrétně principu presumpce neviny a nezávislosti soudů. V jeho kauze šlo o likvidaci politického protivníka a „maňásková justice“ vyhověla přání Zemana a dalších politiků, uvedl Rath. Prezident podle něj na soudce tlačil a vyhrožoval jim.
Stejný soud uložil v roce 2015 Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy jako důkaz použít lze. Případ se tak dostal zpět ke krajskému soudu, který však opět vynesl odsuzující rozsudek.
Státní zástupce Petr Jirát navrhl, aby byl Rath za příjímání úplatků odsouzen na osm až devět let do vězení. Chce také, aby bývalému politikovi propadl veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.
Machinace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi stihli podle spisu převzít úplatky 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Pak je zatkla policie.
V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.
