Praha dál omezuje auta a dává rekordní peníze do sporných cyklopruhů
DOPRAVNÍ REVOLUCE
Řidiči aut narážejí v Praze na stále více pruhů pro cyklisty, které vyžadují ostražitost a kvůli úzkým vozovkám někdy i velkou dávku trpělivosti. Zdá se, že magistrát jimi chce brzy protnout celou metropoli, neboť do cyklistické infrastruktury letos investuje rekordní prostředky. Kolo ale zatím v hlavním městě tvoří jen asi 1 % z celkové dopravy, Pražané na něm totiž vyrážejí hlavně rekreačně a za hezkého počasí během letních měsíců. Metropoli tak stále dominují auta, které tvoří třetinu celé dopravy.
Praha letos investuje do rozvoje cyklistické infrastruktury rekordních 370 milionů korun na 21 kilometrů nových stezek, projekční práce a studie dalšího rozvoje. Magistrát také naplánoval proinvestovat v cyklodopravě během roku 2021 prostřednictvím Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK) celkem 122 milionů korun na 7 km nových cyklostezek.
Největší kontroverze budí mezi Pražany budování nových cyklopruhů, které ale hlavně v centru města výrazně zpomalují dopravu a jsou nebezpečné nejen pro motoristy, ale právě i pro cyklisty, kteří s auty sdílí často velmi úzkou vozovku.
Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) mají nicméně rekordní investice své opodstatnění. „Ze srovnání roku 2020 s rokem 2019 lze vidět nárůst intenzit cyklistů celkem o 38 %. Na tuto zvýšenou poptávku musí město reagovat. Proto usilovně pracujeme na rozvoji infrastruktury pro cyklodopravu ve městě,“ vysvětluje pro Echo24 primátor Hřib.
Z dat TSK sice skutečně vyplývá výrazný nárůst počtu cyklistů mezi uplynulými dvěma lety. Ten byl ale dán především pandemií koronaviru a tím, že lidé častěji vyráželi na čerstvý vzduch a kolo bylo svého času také jednou z mála možností sportovního vyžití v době uzavřených posiloven a sportovišť. K pravidelným každodenním cestám do práce kolo ale využívá stále málo lidí.
Přetrvává trend, že většina pražských cyklistů se vyhýbá silnicím v centru metropole a jezdí spíše po cyklostezkách na periferiích, a to hlavně ve svém volnu. Cyklisté stále vyrážejí na kole ven hlavně za hezkého počasí, zejména v období od dubna do srpna. Nejvíce jich usedá na kolo díky teplému počasí v průběhu července. V zimních měsících se pak v metropoli pohybuje na kole jen zlomek z nich. Nejvytíženější byly v loňském roce podle Ročenky TSK cyklostezky Povltavská (kolem Trojského zámku) a kolem břehu Vltavy v Modřanech, kde byly zaznamenány statisíce průjezdů ročně. Na některých silnicích v centru města, kde vyrostly nové a často diskutované cyklopruhy, se ale naproti tomu pohybují stále většinou pouhé desítky cyklistů denně. Pohyb v hustém provozu totiž budí respekt i u těch zkušenějších.
Praha ale pokračuje v jejich budování. V roce 2020 bylo nově zřízeno celkem 8,4 km cyklopruhů vyhrazených pouze pro cyklisty a 18,4 km ochranných cyklopruhů, kde se současně počítá i s pohybem aut. Vzniklo také 5,8 km pruhů, které cyklisté sdílí s autobusy a taxíky.
Cyklopruhy budou všude, kde to jde
Podle mluvčí TSK Barbory Liškové jsou cyklopruhy preferovanou variantou v případě všech nových dopravních staveb. „Technická správa komunikací je dle usnesení Rady Hl. m. Prahy z let 2003 a 2016, jako městský investor, povinná prověřit možnost integrace cykloopatření vždy. To znamená, že v rámci všech akcí prověřujeme integraci cykloopatření, která jsou následně projednávána napříč s dotčenými orgány státní správy a v některých případech i realizována,“ uvedla pro Echo24 Lišková.
Praha se prý inspiruje Švýcarskem
Mezi zastánce cyklopruhů patří i náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). „Cyklopruhy vznikají po vzoru například švýcarských měst. Poslední dva roky jsou využívány dvojnásobným počtem cyklistů a řidiče automobilů nijak kapacitně neomezují,“ míní Scheinherr.
Právě omezování motoristů ale patří k nejčastějším bodům kritiky cyklopruhů, protože cyklisty není na některých úzkých komunikacích v centru města, kde je cyklopruh nakreslen uprostřed vozovky, možné autem vůbec předjet. A to platí nejen pro auta, ale v některých případech dokonce i pro tramvaje.
Metropole přes všechny snahy patří motoristům
Zatímco ve zmiňovaném Švýcarsku patří cyklistika k rozšířeným způsobům dopravy (třeba v hlavním městě Bernu tvoří více než 15 % z celkového dopravního mixu), v Praze tvoří cyklodoprava podle dat TSK pouze 1 %. Oproti tomu 43 % přepravy odbaví MHD a 33 % automobily. Zbylých 23 % pak tvoří pěší doprava.
V hlavním městě bylo k 31. prosinci 2020 celkem 520 kilometrů značených cyklotras, z nichž 200 kilometrů vede odděleně od automobilové dopravy a zbytek je smíšený. V Praze bylo na konci minulého roku také celkem 57,8 km vyhrazených cyklopruhů, 35,8 km ochranných a 32,1 km cyklopruhů, ve kterých se cyklisté pohybují společně s autobusy a taxíky.