Přehřátý trh práce tlačil vyšší inflaci před koronakrizí. Zdražování se jen tak nezastaví

VYSOKÁ INFLACE

Přehřátý trh práce tlačil vyšší inflaci před koronakrizí. Zdražování se jen tak nezastaví
Červencová inflace ve výši 3,4 procenta překvapila mnohé ekonomy i analytiky. - Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Ladislav Šustr

Zdražování služeb a zboží postupuje rychleji, než mnozí analytici předpokládali. Zároveň se ale shodují nad tím, že vysoká inflace jen tak neskončí a do konce roku se s ní budou lidé potýkat. Důvodem je složitá situace po koronavirové krizi, která utlumila ekonomiky a zavřela většinu společností. S vysokou inflací se ale stát vypořádával i před příchodem koronaviru. To je příklad přehřátého trhu práce, kdy panovala vysoká zaměstnanost a držela se tak na nejnižších hladinách v celé Evropě.

Červencová inflace ve výši 3,4 procenta překvapila mnohé ekonomy i analytiky. Počítali s tím, že zdražování bude probíhat, přesto takto razantní navýšení cen přes hranici 3 procent neočekávali. Největší vliv měl na zdražování meziroční cenový růst automobilů o 5,4 procenta, pohonných hmot a olejů o 18,5 procenta a také zdražování zeleniny o 6,9 procenta nebo tabákové výrobky o 8,4 procenta.

Hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň upozorňuje, že mnohem lepší je porovnávat meziměsíční čísla. Před rokem totiž panovala napjatá situace po konci první vlny koronaviru, kdy se vše rozvolňovalo. „Čísla jasně odhalují, že nepoměr mezi průmyslem a službami je nejen v objemu, ale i v cenách. Zatímco ceny zboží rostly v červenci meziročním tempem 5 procent, ceny služeb rostly ročním tempem 25 procent,“ uvedl Bartoň s tím, že ceny služeb jsou sice taženy letními dovolenými, přesto se na podzim a v zimě situace opakuje.

Podle něj navíc další zdražování proběhne. Důvodem je, že ještě více se do zdražování promítne vyšší cena materiálů, která nyní trápí stavebnictví. Zde totiž některé materiály zdražily i o 100 procent a nedokončují se kvůli tomu rozdělané projekty. „Růst cen vysoce převýšil očekávání České národní banky, čímž se ještě zvýšil tlak na další zvyšování úrokových sazeb. Ty si však s tímto typem inflace – způsobené spíše růstem nákladů než poptávky – moc neporadí. Úrokové sazby by musely ochladit poptávku výrazně, aby v cenách vykompenzovala růst nákladů ve výrobě, a to by mělo výrazné následky pro zdraví ekonomiky,“ dodal Bartoň.

Česká národní banka už během srpna navýšila úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Počítá se tak s dalším navyšováním v průběhu letošního roku. Centrální banka tím chce zdražit úvěry, aby zastavila tok peněz. Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se tím odlišujeme od centrálních bank ve Spojených státech nebo eurozóně. „Snažíme se, aby se do ekonomiky přitékaly peníze pomalejším způsobem,“ řekl pro Echo24 Křeček k otázce, o co se bude snažit Česká národní banka.

Inflace však v byla v České republice vysoká i v minulosti. Okolo tří procent se pohybovala před koronavirovou krizí a Česká národní banka na růst cen reagovala zvyšováním úrokových sazeb. „Lakmusovým papírkem je vždycky trh práce. Tento trh byl před koronavirem velmi napjatý, že jsme měli nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii i Evropě. Česká národní banka zvyšovala úrokové sazby a snažila se situaci korigovat, protože cítila inflační tlaky. Objevovaly se také deflační rizika, jako působení Donalda Trumpa ve Spojených státech nebo brexit. Tedy mohl přijít jiný šok, který by stáhl ekonomiku do nižší inflace,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roger Dominik Stroukal.

Vysoké zdražování se ale projevilo právě až po koronavirové krizi. Společnosti se totiž obávaly snížení poptávky a proto omezovaly výrobu. Na trhu je tak méně zboží než tomu bylo dříve. „Centrální instituce zaplavily ekonomiku penězi. Centrální banky tak snížily úrokové sazby a lidé si začali brát velké množství hypoték. V době koronaviru byly omezené možnosti nakupování, a tak lidem narostly úspory. Nyní jsme v situaci, kdy je málo zboží a produktů na příliš mnoho peněz. Důsledkem toho je právě vysoká inflace,“ dodává Křeček.

Česká národní banka ale bude naopak sazby v nejbližší době zvyšovat. Vyplývá to z vyjádření členů rady a také z jejich dřívější strategie. Pokud by ale navyšování sazeb nevycházelo, může centrální banka sáhnout i po jiných nástrojích. „Jedním z nich se nabízí rozprodávání devizových rezerv. Z údajů stále České národní bance vychází, že když budou zvyšovat úroky o 0,25 procentního bodu, tak se za rok a půl dostanou na inflaci okolo dvou procent. Pokud by viděli, že tlaky jsou silnější, tak mohou cíleně posilovat korunu,“ dodal Stroukal.