První výstřely západní obchodní války

Americký prezident Donald Trump převedl do konkrétních činů své dlouho opakované hrozby a exekutivním příkazem uvalil cla na dovoz hliníku a oceli. Jsou výběrová. V první vlně jsou z nich vyřazeny Kanada a Mexiko. O dalších se dá podle Trumpa jednat. O výjimku už hned přes víkend po Trumpově rozhodnutí požádala Evropská unie. Komisařka Cecilia Malmströmová se však zatím ničeho nedobrala. Evropská unie naopak předtím stačila Trumpa ještě vydráždit, když předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pohrozil, že pokud cla na hliník a ocel přijdou, Evropa odpoví clem 25 procent na vybrané americké zboží, a to včetně kultovních značek, jako jsou motorky Harley-Davidson nebo džíny Levi’s.

Když už výhrůžka padne, těžko se bere zpátky, aniž je pak ten, kdo ji vyslovil, považován za tlachala. Trump na harleje, levisky atd. kontroval tím, že jestli to přijde, jsou na řadě evropská auta dovážená na americký trh. To už je ve srovnání jak s motocykly, tak s ocelí velký tah. Čtvrtina evropských aut se prodává právě na americkém trhu. Pro Evropu je to velmi citlivé také proto, že je to uvnitř Unie zásah selektivní. Na některé země to bude mít výrazně větší dopady než na jiné. Trumpovými hlavními terči jsou průmyslové velmoci, s nimiž má Amerika velké obchodní deficity. To je na prvním místě Německo, o němž už americký prezident a jeho poradci v minulosti několikrát mluvili. My coby automobilová republika, která hned po Slovensku vyrábí nejvíc vozů na obyvatele a zároveň je klíčovým subdodavatelem Německa, jsme přímým terčem spolu s Berlínem.

Že obchodní disputace s Trumpem nebude vůbec snadná, ukázala už okamžitá reakce na žádost komisařky Malmströmové o výjimku na ocel a hliník. „Evropská unie, ty úžasné země, které se v obchodě tak špatně chovají k americkým firmám, si stěžuje na cla na ocel a hliník. Pokud odstraní jejich strašlivé bariéry a tarify na americké zboží, my zrušíme ty naše. Obří deficit. Pokud to neudělají, zdaníme auta apod. Fér!“ napsal Trump na Twitteru. Dva dny nato přichází další vzkaz do Evropy. „Ministr obchodu Wilbur Ross bude jednat se zástupci Evropské unie o snížení obrovských tarifů a obchodních bariér, které používají proti Spojeným státům. Nejsou fér vůči našim farmářům a výrobcům.“

Ještě než se Ross stačí s Evropany sejít, ofenziva pokračuje. Americký ministr financí Steven Mnuchin v rozhovoru s televizí CNBC tvrdí, že spojenci, usilující o výjimku z cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, by mohli být americkou administrativou vyzváni, aby lépe plnili své závazky vůči Severoatlantické alianci. „Prezident chce zajistit, aby NATO dostávalo víc peněz, a mohlo nás tak všechny chránit a plnit své poslání.“ Trump v minulosti kritizoval některé evropské země kvůli nedostatečnému plnění finančních závazků vůči Alianci. Opět je zjevné, že hlavním terčem je Německo a spolu s ním i my. Závazek vůči Severoatlantické alianci v investicích dvou procent HDP do obrany plní v současné době z Evropské unie jen Britové, Poláci a Řekové. Francie je v posledních letech lehce pod limitem. Kdo je pod ním ale hodně hluboko, jsou Němci s 1,2 procenta HDP. Dávají na obranu nejméně ze všech velkých zemí Unie. My jsme na tom podobně špatně. Pro Trumpa jsme tedy spolu s Berlínem ideální cíl. Země, které mají (byť my zprostředkovaně, přes Německo) s Amerikou velké obchodní přebytky a zároveň jsou podle Trumpa nespolehlivými spojenci v NATO, protože málo investují do obrany. V Německu navíc ve veřejné debatě stále silněji znějí hlasy, že by se do výdajů na obranu měly počítat i peníze na rozvojovou pomoc a ekologii, nově se objevují také názory, že započíst by se měly též výdaje spojené s migrací.

Nikdo nemůže říct, že nebyl varován. Že se Trumpův exekutivní příkaz na cla na ocel a hliník objevil ze dne na den. Prezident a členové jeho administrativy speciálně při cestách do Evropy opakovaně mluvili jak o neférovém obchodu v případě zemí, s nimiž má Amerika velké deficity, tak o slabých investicích do obrany a nedodržování závazků vůči Severoatlantické alianci. Evropské spojence v NATO vyzýval k vyšším investicím do obrany na bezpečnostní konferenci Werkunde v Mnichově už loni krátce po Trumpově inauguraci ministr obrany generál Mattis. Sám Trump pak přicestoval letos v lednu pohovořit o své obchodní politice „Amerika na prvním místě“ na Světové ekonomické fórum do Davosu.

V této chvíli je mezi oběma břehy Atlantiku založeno na obchodní válku. Donald Trump se netají tím, že je připraven ji vyhrotit. „Obchodní války jsou dobré a je snadné je vyhrát,“ tweetoval Trump začátkem března a nabídl radikální recept, jak snížit americký obchodní schodek. „Pokud se dostaneme do deficitu 100 miliard dolarů s nějakou zemí, zastavme obchodování. Budeme velcí vítězové. Tak jednoduché!“ Amerika má dlouhodobě největší obchodní deficity s Čínou, Japonskem a Mexikem. Z dalších zemí Evropské unie jsou v první patnáctce států s největším přebytkem ještě Irové, Italové a Francouzi. Celkový schodek obchodu Ameriky se všemi třemi je však zhruba stejný jako se samotným Německem.

Evropská unie je ve velmi choulostivé pozici. Případnou obchodní válkou ztrácí víc než Američané. Vyváží tam totiž víc, než odtamtud dováží. Speciálně v případě aut, kde panuje na americkém trhu silná konkurence mezi Evropany, domácími značkami a asijskými automobilkami, by clo na úrovni 25 procent bylo tvrdou ranou. A Evropská unie, pokud jde o obchod, není v poslední době schopná chovat se moc racionálně. To ukazují vyjednávání o brexitu. I tady je mezi kontinentální Evropou a Británií velký přebytek a ten velmi jednoduše znamená, že země Evropské unie mohou případnými obchodními bariérami po odchodu Británie z Unie ztratit víc než Spojené království.