Česká firma dál obchoduje s Ruskem, tvrdí Yale. „Jde o pomluvu,“ brání se

BLACKLIST AMERICKÉ UNIVERZITY

Česká firma dál obchoduje s Ruskem, tvrdí Yale. „Jde o pomluvu,“ brání seAKTUALIZOVÁNO
Brněnská firma TDZ Turn vyrábí vertikální a horizontální soustruhy, některé z jejích výrobků dříve putovaly i do Ruska. Ilustrační foto. Foto: Shutterstock
1
Domov

Jakub Fujáček

Tým výzkumníků z americké Yaleovy univerzity sestavil po únorové ruské invazi na Ukrajinu seznam firem z celého světa, které měly obchodní aktivity v Rusku. Část z nich podle seznamu pokračuje v obchodování bez omezení i nadále. Podle výzkumníků mezi nimi má být i brněnská strojírenská společnost TDZ Turn, která dříve dodávala do Ruska soustruhy. V jejich vývozu do země ale podle svého vyjádření už několik let nepokračuje a proti umístění na „nepopulární“ seznam se brání. Ředitel firmy Petr Bačák deníku Echo24 řekl, že se minimálně třikrát pokoušeli kontaktovat autory výzkumu, nicméně marně.

Brněnská firma vyrábějící vertikální a horizontální soustruhy vlastní výrobky do Ruska skutečně dříve dodávala. Dokonce bylo zdokumentováno, že minimálně jeden z jejich soustruhů skončil v krasnojarském závodě Krasmaš, kde Rusko vyrábí mezikontinentální balistické rakety Sarmat a Siněva.

Raketový závod ale nebyl podle ředitele společnosti Petra Bačáka jejím přímým klientem. Společnost měla soustruh prodat ruské společnosti KR Prom, která ho zřejmě později krasnojarskému závodu přeprodala. „Nemám tušení, co se v Krasmaši vyrábí. Nikdy jsem tam nebyl a s nikým z této společnosti jsem se nesetkal,“ řekl Bačák v létě Deníku N. K jeho prodeji na východ mělo podle vyjádření společnosti dostupném na webových stránkách dojít už v roce 2013, tedy ještě před ruskou anexí ukrajinského Krymu a navíc i příchodem prvních obchodních sankcí.

Česká společnost ohradila proti veřejně dostupnému seznamu sestavenému Jeffreym Sonnenfeldem a jeho týmem výzkumníků a studentů pod hlavičkou Yaleovy univerzity. Jejich zpráva zařadila TDZ Turn jako jedinou českou firmu mezi v současné době 241 světových firem, které v Rusku podle ní údajně „pokračují v běžném podnikání.“ Není ale jasné, z jakých konkrétních zdrojů výzkumníci čerpají.

Ředitel TDZ Turn Petr Bačák deníku Echo24 řekl, že si není vědom toho, že by kohokoli z jeho společnosti autoři výzkumu oslovili. Naopak se on sám se svým synem pokoušeli kontaktovat je, aby se jim vše vysvětlit, ovšem neúspěšně. „Jeffreyho Sennenfelda jsme se pokusili minimálně třikrát kontaktovat, žádnou odpověď jsme nedostali,“ řekl deníku Echo24 ředitel TDZ Turn Petr Bačák. Firma už řeší věc s právníkem, mohlo by podle ní jít o pomluvu.

Údaje výzkumníků z Yaleovy univerzity jsou tedy v přímém rozporu s tím, co firma tvrdí, a sice, že po napadení Ukrajiny 24. února okamžitě zastavila veškeré obchodní aktivity v Rusku, včetně dodávek náhradních dílů a dálkových diagnostik strojů. Už od roku 2018 přitom podle Bačáka nedodala do Ruska žádný ze svých strojů. Aktuálně je těžištěm jejího odbytu ČR, Slovensko a Německo.

Prestižní škola, nebo amatérismus?

„Americká soukromá universita Yale, dříve považována za prestižní školu, se pravděpodobně vydala cestou amatérismu a bulváru,“ reagovala brněnská firma ve svém prohlášení z 6. září.

A zároveň doplňuje: „Bez jakéhokoliv ověření nebo zdůvodnění nás uvedla, jako jedinou společnost z České republiky, na seznamu 1000 firem, které pokračují s obchodními aktivitami v Rusku. Máme jim poděkovat za reklamu, nebo je žalovat? Tato nesmyslná informace je smutná i úsměvná zároveň. Jednak se tato informace ani z části nezakládá na pravdě a jednak působí v České republice řada významných firem, které v Rusku otevřeně anebo skrytě působí i nyní a na seznamu nejsou.“

Nebylo to první stanovisko společnosti k jejím obchodům s Ruskem. Už 18. srpna na svém webu publikovala jiný článek, v němž přiznává, že Rusko pro ni bylo před několika lety významným trhem, pak ale export omezila. „Od roku 2014 se naše dodávky do Ruska významně omezily, a to pouze na několik jednotek strojů, a to pouze do firem, které nepodléhají sankcím, které jsme nikdy nijak neobcházeli.“

Ačkoli brněnský výrobce soustruhů zůstává ve své kategorii podle seznamu osamocen, není zdaleka jedinou českou firmou, kterou byste na seznamu našli. V kategorii firem, které odložily plánované investice, vývoj a marketing, ale v podnikání údajně pokračují, se objevila trojice dalších tuzemských firem: výrobce dmychadel Kubíček VHS, výrobce čerpadel Sigma Group a Toshulin – další firma zabývající se soustružnickou technikou.

Kompletně pak měla podle seznamu ukončit svůj byznys s Ruskem více než desítka sledovaných českých firem, které ale v budoucnu nevylučují návrat. Jde například o Avast, Jablotron, Plzeňský Prazdroj nebo Škodu Auto a další.

Evropská unie uvalila na Rusko první sankce v reakci na anexi Krymu v roce 2014. Další vlna sankcí přišla poté, co ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 oficiálně uznal samostatnost Doněcké a Luhanské lidové republiky. Současné sankce zakazují například vývoz pokročilých počítačových technologií, elektroniky, softwarů, některých dopravních prostředků, různé specifické technologie, luxusní zboží. Mimo to nesmí zamířit do Ruska ani takzvané „zboží dvojího užití“, tedy zboží, které by mohlo být použito pro civilní i vojenské účely.