Nejistota a strach kvůli drahé elektřině. Jaké bude české řešení. Německo versus Vinnetou

Ceny elektřiny a plynu v Evropě se dostaly mimo jakoukoli kontrolu. Běžným stavem jsou denní výkyvy o desítky procent. Lidé a firmy nemají vůbec žádnou představu, kolik budou v příštích měsících platit. Vlády většiny evropských zemí už do situace razantně zasáhly a začaly různým stylem ceny elektřiny stropovat. Kabinet Petra Fialy patří ale mezi málo těch, které zatím neudělaly nic. Jaké se zvažují varianty? Více si přečtěte v hlavním tématu nového Týdeníku Echo od Lenky Zlámalové.

„Pryč z burzy. Musíme mít českou elektřinu za české ceny.“ Jak zkrotit drahé energie. Jaké se rýsuje české řešení cen elektřiny? Vydá se Česko tzv. slovenskou cestou? Může ČR vystoupit ze systému emisních povolenek? V Salonu Echa na tyto otázky odpovídal poradce premiéra Jakub Kajzler, známý advokát Radek Pokorný, jehož klientem je mj. ČEZ, a Ivan Noveský, bývalý první místopředseda Energetického regulačního úřadu, který patřil k řečníkům sobotní demonstrace na Václavském náměstí. Debatu vedl Daniel Kaiser.

Ministr Blažek: Pokud se nevyřeší energetická krize, EU se rozpadne před očima. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předminulý týden rázně vystoupil ve sněmovně. „Pokud se nevyřeší krize v energetice, je ohrožen politický systém této země,“ prohlásil. Dodal, že vláda musí nalézt způsob, jak zastropovat marže v energetice. O důsledcích svého vystoupení a i justičních tématech mluvil v rozhovoru pro nové vydání Týdeníku Echo s Ondřejem Šmigolem.

Vinnetou, rudý zraňovač. Multikulturní Německo se vypořádává s Karlem Mayem. V Německu, což je vedle střední Evropy jediná oblast, kde je Vinnetouova románová postava známa, se z Vinnetoua stává letní společensko-politická kauza, která se pak mediálně přenáší zčásti i k nám. Více o složitém soužití Karla Maye v multikulturním Německu píše Jiří Peňás.

Nepřikládejme na Ukrajinu měřítka naší postpolitické dokonalosti. „Postoj k ukrajinské válce se nemůže odvíjet od toho, když na Ukrajinu budeme přikládat měřítka naší postpolitické dokonalosti. Musí to být kombinace lidské spoluúčasti s racionální úvahou, kdo a co by bylo v případě ruského vítězství dál na řadě. Úvaha, zda je Ukrajina pro nás dost dobrá a zda vede válku dost hezky, je v zásadě mylná. To jsou kritéria lidí, kteří si myslí, že válku zrušili,“ píše v eseji Martin Weiss.

Svět bez práce, ale plný řečí. Mnoho profesí spěje k zániku. Kdo přežije? Práce ve dvacátém století, tím spíše v tom jednadvacátém, vyniká nepracností. Jistě se i dnes leckdo plahočí, ale už to není vypovídající obraz doby. Ze statistického hlediska je modelovým pracovníkem bankéř, pojišťovák, terapeut, poradce všeho druhu. Během druhé poloviny dvacátého století se těžiště pracovního trhu v západních ekonomikách posunulo do sektoru služeb. Podle studie Budoucnost českého pracovního trhu, kterou koncem srpna publikovala Boston Consulting Group, hrozí do konce roku 2030 zánik milionu pracovních míst. Kdo v Česku přijde o práci? Nenechte si ujít esej Terezy Matějčkové.

Pumpy vyschly, došel benzin. Ropná krize 70. let jako předobraz současnosti. Marian Kechlibar popisuje, co následovalo po vypuknutí jomkipurské války v roce 1973. „Odpovědí Arabů bylo ropné embargo vůči všem, kdo podporují Izrael, dále všeobecné zvýšení cen a snížení těžby ropy, odhlasované kartelem OPEC. Měřeno dnešními standardy nebyl cenový skok příliš vysoký. Cena jednoho barelu ropy vzrostla během roku zhruba ze tří na dvanáct dolarů. Pro svět sedmdesátých let to ale představovalo šok.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.