Vinnetou, rudý zraňovač. Multikulturní Německo se vypořádává s Karlem Mayem

BITVA KULTURNÍ VÁLKY

Vinnetou, rudý zraňovač. Multikulturní Německo se vypořádává s Karlem Mayem
Náčelníka Apačů Vinnetoua hrál ve stejnojmenném filmu z roku 1963 Francouz, jeho sestru Nšo-či Francouzka, jejich otce Inču-čunu Srb a Němce, jenž si říkal Old Shatterhand, Severoameričan. Tehdy to nevadilo. Foto: Profimedia
3
Týdeník
Jiří Peňás
Sdílet:

Děkujeme vám za vaši kritiku. Vaše zpětná vazba nám dala najevo, že vydáváním titulů s Vinnetouem můžeme urážet city lidí. To nikdy nebylo naším cílem a je to neslučitelné s naším posláním. Výslovně se za to omlouváme. Tak si v prohlášení ze 14. srpna nasypalo popel na hlavu německé nakladatelství Ravensburger, které vydalo dva díly knížky pro mládež Mladý náčelník Vinnetou, která měla doprovázet stejnojmenný dětský film, jenž právě přišel do německých kin. Knížku ovšem nenapsal Karl May, takže ani film není podle jeho předlohy, jde o deriváty mayovské či vinnetouovské tematiky.

Na projekt se snášela kritika už dlouho před premiérou z nyní již lehce představitelných důvodů nebo záminek. Prostě co si (bílí) Němci dovolují točit filmy, v nichž herci, kteří nejsou indiány, hrají postavy, kterým se říká indiáni. Film je přitom nepochybně k indiánům samým maximálně vstřícný, ale o to již nejde. Jak napsala v lednu blogerka Hadija Harunu-Oelker: „Od filmu lze očekávat rasistická klišé, včetně historicko-revizionistické romantizace kolonizace a související genocidy.“ V tomto předběžném, ale přitom i definitivním soudu bylo už všechno.

Film, z pohledu „normálních lidí“ pravděpodobně zcela nevinný a neškodný, se pak přece jen začal promítat, palba však zesílila, přičemž lze předpokládat, že kritici film ani neviděli a knížky (ať je May napsal, nebo nenapsal) nečetli: to obvykle u takového druhu kritiky (tedy kritiky zásadové) není nutné, vlastně ani žádoucí, jde totiž o princip, a ten je důležitější než konkrétní dílo – či dílko. Knížky, které nakladatelství připravilo, se tedy stáhly a nakladatelství se omluvilo, že mohlo „urážet city lidí“.

Pár dní po oznámení nakladatelství se pak přidala veřejnoprávní televize ARD. Ta sdělila, že už nepočítá s dalším uváděním klasických filmových mayovek, tedy těch, které s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem natočila v 60. letech společnost Rialto Film. Nutno dodat, že jiné televizní stanice, ZDF a Bayerische Rundfunk, oznámily, že budou ony filmy vysílat dál. ARD pak upřesnila, že vlastně její rozhodnutí s případem nesouvisí, ale už jí prostě vypršela práva: ta se obvykle obnovují, ale oni tak neučiní, především proto, že sledovanost prý klesá.

V Německu, což je vedle střední Evropy jediná oblast, kde je Vinnetouova románová postava známa, se z Vinnetoua stává letní společensko-politická kauza, která se pak mediálně přenáší zčásti i k nám: kde je k tomu nutné přičíst obvyklý protiněmecký resentiment (Němci se už úplně zbláznili), jenž se v tomto případě poněkud obtížně vyvrací. Terčem nové vlny „bláznění“ jsou tedy předpokládaní podezřelí, Vinnetou a Old Shatterhand a samozřejmě jejich stvořitel Karl May.

Celý text Jiřího Peňáse si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Zlo není duševní choroba

KOMENTÁŘ

David K., který koncem minulého roku vraždil na pražské filozofické fakultě a v Klánovicích, nezabíjel z ideologických motivů a nebyl nějakým způsobem ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články