Důsledek vládního otálení. Vypnuté firmy hlásí druhotnou platební neschopnost

Důsledek vládního otálení. Vypnuté firmy hlásí druhotnou platební neschopnost
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Ekonomika

EKONOMICKÉ DOPADY KORONAVIRU

Ladislav Šustr

Před čím upozorňovali a varovali odborníci na začátku koronavirové krize se po několika měsících vyplňuje. Firmy totiž přiznávají, že se dostaly do spirály druhotné platební neschopnosti a nedokáží tak platit svým dodavatelům. Společnosti totiž nedokázaly zadržet dostatečné množství peněz, na které čekaly od státu. Současná krize a vydaná vládní opatření ale naopak drží na živu i firmy, které měly problémy již před vypnutím ekonomiky.

Vláda Andreje Babiše sice okamžitou pomoc slibovala, přesto se nyní ukazuje, že zejména firmy v cestovním ruchu a pohostinství se dostaly do druhotné platební neschopnosti. Jedná se tedy o obory, kde se vypnutí ekonomiky a zavření hranic projevilo nejrychleji a drtivě. Podnikatelé se ze začátku velké pomoci nedočkali. Po zavedení programu Antivirus sháněli peníze, aby zaplatili na měsíc dopředu své zaměstnance, a poté dostali od státu kompenzaci. Odvody ale platili za své lidi dál a peníze tak zavřeným podnikům velmi rychle docházely.

Z šetření Hospodářské komory vyplývá, že situace platební neschopnosti se dotkla třetiny oslovených firem právě z těchto dvou odvětví. „Postiženy byly ale i firmy ve zpracovatelském průmyslu, který je pro českou ekonomiku klíčový, v druhotné platební neschopnosti se ocitlo 29 procent z nich, a to bez ohledu na jejich velikost,“ řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

Před zpožděním plateb přitom varovala celá řada odborníků. Jedním z nich je i daňový poradce a senátor Tomáš Goláň, podle kterého se jedná o velký problém, u kterého stát totálně zaspal. „To není problém dneška. V budoucnu se to projeví kvůli odsunutí nájmů, leasingů a podobných věcí. Co se nyní projevuje, je druhotná platební neschopnost, protože firmy bez příjmů nemohou peníze posílat dál,“ řekl pro Echo24 Tomáš Goláň.

Řešením by tak mělo být okamžité nalití peněz do podniků. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy se právě od března snažili experti a odborníci upozorňovat na budoucí problém. „Všechny chytré vlády v Evropě to udělaly během pár týdnů. Česká vláda místo toho začala zdlouhavě připravovat programy, kolem kterých sice šlo dělat spoustu mediálního humbuku, ale záchraně firem nepomohly,“ řekl pro Echo24 Prouza.

Z důvodu chybějící likvidity firmy v době krize přestaly s placením svých závazků a společnosti si přestaly věřit. „Více než tři pětiny podniků, přesně 62 procent, hlásí, že nezaznamenaly od svých věřitelů vůbec žádný vstřícný krok, který by jim pomohl zejména udržet likviditu a pomohl s cash flow,“ uvedla analýza komory z poloviny května. Podle dřívější analýzy portálu Reservio pak polovina firem přišla o své příjmy a 82 procent společností podniká s omezením nebo vůbec. Finanční rezervy na delší dobu než jeden měsíc mělo 68,8 procent dotázaných firem a žádný finanční polštář nemělo pouze 11 procent podnikatelů.

Některé firmy ale získaly vládní pomocí delší čas. Jednou z takovou společností je mediální agentura Médea podnikatele Jaroslava Soukupa, kde od letošního dubna drží 57procentní podíl čínská státní skupina CITIC. Médea je již několik měsíců ve finančních problémech a na začátku roku se ocitla v platební neschopnosti, kdy společně s vydavatelstvím Empresa Media dluží věřitelům vysoké částky. V současné době tak společnostem pomáhá odklady splátek, kterých banky schválily již na 349 tisíc. V problémech se ocitla také finanční skupina Arca Capital, kterou zakládal podnikatel Pavol Krúpa. Na Slovensku skupina požádala o ochranu před věřiteli, uměle je ale udržována na základě zákona lex corona, který má firmám poskytnout dočasnou ochranu před důsledky koronavirové krize.

Pomoc cestovnímu ruchu

Kabinet Andreje Babiše zejména prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj uvádí, že je potřeba podporovat cestovní ruch a turismus po České republice. Resort Kláry Dostálové se o to snažil i přehnanou dvou miliardovou inzercí do médií, kterou však po kritice stáhl. Jedinou konkrétní podporou se tak staly vouchery na lázeňské pobyty, které ale zákazníci mnohdy nemohli uplatnit, protože na letní měsíce byly pobyty zaplněny už od ledna či února.

„Pro cestovní ruch by nejvíce v červnu pomohly dlouho slibované vouchery na cestování po České republice, které nakonec vláda přes všechny své sliby hodila pod stůl. Pomohla by intenzivní kampaň na přilákání cizinců z okolních zemí, protože bez nich se restart konat nebude. Po vzoru okolních zemí by pomohlo výraznější dočasné snížení DPH na cestovní ruch a gastronomii, klíčové bude kurzarbeit alespoň do konce roku, spíše do jara 2021,“ vypočítává pro Echo24 možný výběr pomoci pro cestovní ruch Tomáš Prouza.

Podle něj by vláda neměla vymýšlet jednorázovou pomoc ale měla by se zaměřovat na dlouhodobé budování vztahu Čechů k cestování po své zemi. „Mimo jiné větší podporou škol v přírodě, lyžařských kursů a podobně. Posledním důležitým opatřením by pak byla větší flexibilita trhu práce, protože u tak cyklických odvětví je současné nastavení hodně nepružné,“ dodal Prouza.