První na ráně domácnosti a nemocnice. Pokyny vlády k vytápění budou nevymahatelné

Zatímco v minulosti vláda uklidňovala tím, že na domácnosti, školy či nemocnice má přijít až na posledním místě, situace se má změnit. V případě vyhlášení stavu předcházení či samotné nouze v teplárenství, o kterém rozhodne ministerstvo průmyslu, mají na domovy a zdravotnická zařízení dopadnout úspory alespoň v otázce vytápění podobně jako například na některé podnikatele či firmy. Nový návrh vyvolal velmi ostrou kritiku z řad podnikatelů či zástupců pacientů. Padají slova o žalobách, ale i varování před tím, že je takový stav velmi těžko vymahatelný a z technického hlediska v mnoha ohledech problematický.

Debata o tom, zda má nést dopady případného nedostatku především byznys, se rozhořela v létě například i v Německu, kde panují z případného výpadku ruských dodávek značné obavy. Podobný výstup pak může připomínat navrhovaná vyhláška z dílny ministerstva průmyslu. Návrh vyhlášky počítá s vytápěním budov na nižší teploty. Umožní ho vyhlášení dvou nových stavů, tedy stavu předcházení nouze a stavu nouze v teplárenství. Ministerstvo tak tvrdí, že by k vyhlášení stavů došlo v případě nedostatku paliva v teplárnách.

Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích by lidé měli topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia. Opatření se však má dotknout i byznysu, škol či nemocnic přímo na operačních sálech. To vzbudilo i ostrou vlnu kritiky. Bouří se sdružení pronajímatelů, ale i zástupci podnikatelů, cestovního ruchu či Svaz pacientů. Ten vyzval ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se teplota nesnižovala.

„Důrazně upozorňujeme, že je pro nás pacienty nepřijatelné, být na pokoji nebo na operačním sále v chladu, kdy se mnoho pacientů může nachladit nebo dostat zápal plic,“ kritizuje organizace a doporučila pacientům v případě přílišného chladu v nemocnicích teplotu zaznamenávat, aby je případně mohl svaz zastoupit při přípravě hromadné žaloby na konkrétní nemocnice.

Podle energetického analytika a ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora je vyhláška proveditelná, ale s řadou problémů a nedostatků. „Problematické to může být ve velkých soustavách centrálního zásobování teplem, jako je třeba Hradec Králové, Chvaletice, Chrudim, Pardubice. Tam by se jako první naskýtalo, že se na tom primárním potrubí sever zkrátka dodá do systému o jeden stupeň méně horká voda,“ řekl deníku Echo24 Jiří Gavor. Problém však nastává v dalším stupni, tedy u jednotlivých výměníkových stanic, které mají v rukách už i spotřebitelé, tedy například obchodní centra či společenství vlastníků.

Vyhláška tedy podle Gavora předpokládá odpovědnost na konečné, uživatelské straně. „Musí se dodržet minimální požadovaný standard, který se má nyní snížit na v průměru 18 stupňů, musí však fungovat pro všechny stanice. Spousta z nich je ale na různé technologické úrovni, různého stáří, s horším prostupem tepla, pokud tedy chcete na jednom výměníku dát možnost dodat do domu 18 stupňů, musíte mít vyšší teplotu než u výměníku čistého, moderního,“ dodal Jiří Gavor. Stejně tak to platí i u samotných výměníkových stanic, dodávky se musí podle Gavora řídit těmi s nejhoršími parametry. Vše pak záleží na tom, zda dokáže správce udělat správná opatření, jinak bude vytápět stejně na více stupňů. Vymáhání či kontrola je však podle Gavora prakticky nemožná.

„Dá se předpokládat, že u státních úřadů, obchodních domů, těch, kdo mají profesionální správce, se úprava projeví. I když i zde s omezeními, i oni se musí řídit podle prostorů, které jsou na tom z hlediska vytápění nejhůře. To znamená, že prostor, který je na tom z hlediska vytápění lépe, pokud si tam ten koncový uživatel – například byt – otevře naplno termostaty, bude mít pochopitelně teplotu vyšší. Tomu se nedá zabránit,“ dodal Jiří Gavor. Lidi bude v případě vytápění podle Gavora, ale například i sdružení pronajímatelů motivovat také ekonomická situace, tedy budou sami vyžadovat a využívat vytápění na nižší teploty, jelikož ceny energií znamenají velké zásahy do rozpočtů a to nejen domácností.

Moc topíš, dostaneš pokutu?

Pobouřenou reakci pak vyvolala i otázka možného vymáhání „správné“ teploty v domácnostech. Pozornost vzbudilo výběrové řízení ministerstva průmyslu, které hledá šéfa kontrolního oddělení energetických úspor na inspektorátu. Vznikla i řada vtipů, které akcentují policejní „přepady“ lidí, kteří si zatopí o stupeň navíc či se podobné rétoriky chytila současná sněmovní opozice. Kontroly by však měly ve skutečnosti probíhat stejným způsobem, jako doposud, tvrdí ministerstvo průmyslu.

I podle Gavora by systém měl zůstat stejný, jako doposud. V současnosti kontroly spadají pod Státní energetickou inspekci a stížnosti nejsou výjimečné ani v dobách, kdy žádná krize nehrozí. Podle Gavora si většinou lidé stěžují zejména na to, že jim špatně nastavený systém vytápění například v rámci bytového družstva znemožňuje vytopit některé místnosti dostatečně, to očekává i v případě, že by došlo k aktivaci této vyhlášky. „V drtivé většině budou stížnosti tímto směrem, že snížený komfort není dodržen, což se může klidně stát, že to někdo přežene a špatně to seřídí. A že by tu bylo takové to české udávání, že soused tam má velký hic, nevylučuji to, ale myslím si, že by to nemělo být převažující,“ dodal Gavor.

▶️ Snížit spotřebu plynu v případě další eskalace Putinovy energetické války. To je hlavním cílem vyhlášky, kterou navrhujeme. Tato vyhláška zavádí ⬇️ hraniční teploty pro případ nouze. Více informací je na https://t.co/3epvbOOEv8. pic.twitter.com/tSAuB7LDrO

— MPO ČR (@mpo_tweetuje) August 13, 2022

Stejně jako dosud se tak lidé mohou v případě neúspěchu se stížností například ke sdružení vlastníků jednotek obrátit na Státní energetickou inspekci, která má kontrolu v gesci. Kontrola probíhá na základě podnětů od lidí, nikoliv z aktivního přístupu úřadu. Úřad se pak v takovém případě má obrátit na vlastníka, který je za správné nastavení systému zodpovědný.

Vyhláška je do 19. srpna v meziresortním připomínkovém řízení, následně by ji podle úřadu měla posoudit Legislativní rada vlády. Nová pravidla plynoucí z vyhlášky by měla platit pro odběratele napojené na soustavy zásobování tepelnou energií, výjimkou jsou soustavy využívající alespoň z 80 procent obnovitelné zdroje energie. Vyhláška se tedy vztahuje především na uhelné a plynové zdroje a také na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje.