Migranti si nesmějí vybírat, v jaké zemi chtějí o azyl žádat, prohlásila Merkelová

Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky, uvedla při odchodu z dnešního jednání více než poloviny států EU německá kancléřka Angela Merkelová. Kde takové řešení nebude možné, je podle ní na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států. Z jednání odjel spokojený nový italský premiér Giuseppe Conte, podle šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze dnešní jednání konkrétní závěry nepřineslo.

Německá kancléřka uvedla, že není možné nechat země, kam migranti v největších počtech přijíždějí, aby se se situací vyrovnávaly samostatně. Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, upozornila Merkelová.

Giuseppe Conte kolegům z 15 zemí unie nečekaně předložil stránku s desetibodovým plánem, který podle něj nastiňuje zcela nový přístup EU k řešení migrační problematiky. „V Římě jsme rozhodně spokojeni. Stávající debatě jsme dali správný směr. Uvidíme se ve čtvrtek na Evropské radě,“ napsal Conte na twitteru.

Italové kromě jiného například navrhují, aby si každá členská země EU stanovila kvóty na počet ekonomických migrantů, jinak by jí hrozil finanční postih. Dokument dále vyzývá ke vzniku „mezinárodních ochranných středisek“ v tranzitních zemích, ve kterých by se posuzovaly žádosti o azyl a nabízela možnost dobrovolné repatriace.

Ostatní politici příliš italské nápady při odchodu komentovat nechtěli, je prý třeba je nejprve prostudovat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se italský přístup příliš neliší od přístupu jiných zemí. Macron také při odchodu zopakoval svůj pohled, že nynější „migrační krize“ je především projevem politické krize, sporu mezi liberálními demokraciemi a populisty.

Několikahodinová schůzka, kterou šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svolal jen krátce před čtvrtečním řádným summitem EU, se podle německé kancléřky zabývala třemi hlavními okruhy témat – spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migračních toků, snahou posílit ochranu vnější hranice bloku a také způsobem, jak země uvnitř unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.

Na jednání, kterého se mimo jiné neúčastnil žádný zástupce zemí visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska, prý kancléřka Merkelová zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory v přístupu.

Řecký premiér Alexis Tsipras v nepřímé narážce právě na země visegrádské skupiny poznamenal, že ve čtvrtek na summitu musí EU vyřešit „zásadní dilema“ – zda migrace jako evropský problém vyžaduje evropské řešení nebo má každá země postupovat sama. „Některé země věří, že když problém není na jejich prahu nemusí prokazovat solidaritu s těmi zasaženými,“ poznamenal premiér země, která nesla před několika lety hlavní zátěž migrační krize. Podle jeho názoru jde ale naopak o evropský problém, který je nutné zvládnout společnými silami.

„Je mnoho věcí, které máme společné. Všichni souhlasí, že je třeba společné řešení společné výzvy, tedy, jak zvládat migrační toky,“ řekl při odchodu španělský premiér Pedro Sánchez. Konkrétní závěry podle něj dnešní setkání nepřineslo, italské návrhy je třeba nejprve prostudovat.

Maltský premiér Joseph Muscat po setkání novinářům řekl, že na velmi otevřeném jednání zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám“.