Západ musí obnovit zbrojní výrobu. Rusko to nepochybně udělalo, varuje vojenský analytik

VÁLKA NA UKRAJINĚ

Západ musí obnovit zbrojní výrobu. Rusko to nepochybně udělalo, varuje vojenský analytikROZHOVOR
Ruská mobilizace zřejmě neskončí úplnou katastrofou, míní bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Foto: Shutterstock
1
Svět

Záviš Dobiašovský

Ukrajinská protiofenziva, ruská anexe území i na pohled chaotická mobilizace. Situace kolem ruské agrese nabrala v posledních týdnech opět dynamiku, podle bezpečnostního analytika Jana Ludvíka však situace stále míří spíše k dlouhému konfliktu. A na něj by se měly začít připravovat i kapacity Západu. „Zbrojní firmy na Západě nepochybně rády výrobu obnoví, ale musí mít jistotu, že se jim otevírání nových linek zaplatí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Na jaře jste varoval před tím, že se smějeme videím o ruských neúspěších na bojišti a propadáme trochu selektivnímu vidění situace ve prospěch Ukrajiny. Nyní se internet opět směje videím, tentokrát z ruské mobilizace. Trpíme podle vás pořád stejným zkreslením?

To je fenomén, který vyplývá z lidské psychologie, z toho, jak člověk vnímá informace. Chceme radši informace, které zapadají do našich pohledů na situaci, proto je snazší si všimnout obrázků, které odpovídají našim představám o Rusku jako o státu, který je úplně neschopný. Ta tendence tu opravdu je. Je to něco, co lidé, kteří nejsou trénovaní analytici, těžko překonají.

Jak se tedy podle vás může mobilizace vyvíjet?

Myslím, že primárně musíme trochu počkat, je těžké to odhadovat. Mobilizace je něco, co je organizačně extrémně náročné. Státy, které mají mobilizační armádu, se na ni připravují, mají velmi detailní plány. Rusko takovou mobilizační armádu mělo, po rusko-gruzínské válce tento koncept opustilo a v podstatě se pokusilo přejít k takové profesionální armádě západního střihu. Ta transformace ale nebyla dokončena, Rusko má stále povinnou vojenskou službu, zhruba 250 tisíc mladých mužů do ní každý rok nastupuje.

To znamená, že Rusko má k dispozici nějaké množství lidí s relativně nedávnou vojenskou zkušeností. Ty možnosti jsou kdekoliv mezi vůbec se to nepovede, celá mobilizace se rozpadne, fronta nebude posílena a situaci to ještě zhorší, nebo se to povede velmi dobře, ve chvíli, kdyby Rusko dokázalo skutečně efektivně vybrat lidi, kteří prošli vojenskou službou nedávno. Kdyby to šlo dobře, nebude to hned vidět. Pravděpodobně to nedopadne úplnou katastrofou, na druhou stranu si nemyslím, že by to dopadlo ani nějak úplně skvěle, nejspíše to bude taková mobilizace, jakou bychom čekali od státu typu Ruska, tedy státu, který není nejlepším ztělesněním profesionální státní správy, která ale nějaké efektivní schopnosti má.

Kdybychom to tedy vzali popořadě, jak na tom je nyní ruská armáda a jak může mobilizace využít?

Na Ukrajině můžeme mluvit o dvou až třech bojištích. Jedno je severní, kde se ukrajinským silám podařila velmi úspěšná protiofenziva, postoupili způsobem, který jsme od začátku války neviděli. Pronikli skrze ruské obranné linie, ruským silám nezbylo než velmi rychle ustupovat, často spíš utíkat a nechat za sebou množství techniky. Je třeba říct, že na té charkovské frontě nebyla ruská armáda nejsilnější, velkou část přesunuli na jižní frontu, kde se dlouho mluvilo o protiofenzivě na Cherson.

Tam máme trochu méně informací, zdá se, že je tam soustředěna většina sil ruské armády, té původní profesionální, Ukrajincům se podařilo dosáhnout nějakých inkrementálních úspěchů, obě strany pravděpodobně nabírají ztráty, ale nelze určitě říct, že by se Ukrajině podařilo linii prorazit. Podle určitých informací žádalo ruské velení prezidenta, aby se mohlo z Chersonu stáhnout, což lze vykládat dvěma způsoby: buď jsou už velmi opotřebovaní a hrozí, že se jim fronta zhroutí, nebo potřebují nutně dostat vojáky na frontu k Donbasu, kde už se zhroutila. Tuší ale, že pokud někoho z jihu vezmou, mohlo by to tam dopadnout nedobře, zatímco kdyby se stáhli za Dněpr, jejich obranná pozice bude jednodušší. Politicky by to ale nepochybně byl velký neúspěch.

Ukrajinská armáda zaznamenala některé ofenzivní úspěchy, mluví se však opět o vyčerpávání zásob v západních zemích, jak si tedy stojí Ukrajina?

My to přeci jen můžeme pouze odhadovat ze situace na frontě. Je velmi pravděpodobné, že minimálně u některých typů vojenské techniky, zásob a munice jsou západní sklady už relativně vyčerpané a je pravděpodobně třeba obnovit zbrojní výrobu. Rusko to nepochybně udělalo. V projevu Putina o mobilizaci se mluvilo také o mobilizaci průmyslu. Máme informace, že ruské zbrojní továrny přešly na 24hodinový provoz. Západ má stále velkou ekonomickou výhodu, ale musí ji využít, aby Ukrajině pomohl.

Co se týče situace ukrajinských sil, vidíme, že je v řadě věcí válka velmi posunula, zcelila, jsou schopni se rychle adaptovat a prokázaly velmi pokročilé schopnosti z hlediska strategie, operačního umění, na charkovské frontě jednotky postupovaly velmi agresivně, ale velmi úspěšně. Zároveň mají prokazatelné nedostatky pramenící právě třeba z toho, že obrněné techniky, zejména obrněných vozidel pěchoty, transportérů, na Ukrajinu zatím nebylo dodáno zas až tak moc. Kdyby byl jejich protivník kompetentnější a taky tam Rusů bylo víc, mohli utrpět větší ztráty.

Stojí obnovení zbrojní výroby jen na politickém rozhodnutí, nebo existují i nějaké technické problémy?

První krok je politické rozhodnutí. Zbrojní firmy na Západě nepochybně rády výrobu obnoví, ale musí mít jistotu, že se jim otevírání nových linek zaplatí. Ne, že teď přijde jedna rychlá objednávka, ale že bude poptávka trvat. Zároveň platí, že kapacitu západních zbrojních firem vyčerpává Západ sám. Velká část armád NATO šetřila, nepřipravovala se a teď se připravovat začala. Nakupuje munici, těžkou techniku, i Česko vyjednává o několika velkých zbrojních zakázkách. Je dost možné, že pokud uzavřeme takovou zakázku, bude chvíli trvat, než zbraně dostaneme. Linky jsou plné, firmy zvažují otevírat nové, ale potřebovaly by mít jistotu, že si tím nezadělají na velký problém, že otevřou linku, ona rok poběží, válka skončí a už to nikdo nebude chtít.

Po mobilizačním projevu přišel projev Vladimira Putina k anexi dobytých území. Dá se obecně říci, zda je anexe nějaký zásadní zlom pro válku nebo jde spíše jen o nějakou strategii odrazování, hru pro domácí publikum?

Celkově si myslím, že je to kombinace hry na domácí podporu, trošku také asi snaha za sebou spálit mosty. Což je strategie, která zní nelogicky, ale když je za sebou spálíte, protivníkovi říkáte, že nemůžete ustoupit. Nerozumím tomu, proč to Rusko dělá, protože v této válce dělá spoustu věcí, za které je právem kritizováno, jsou v rozporu s mezinárodním právem, válečným právem, jsou špatné, ale nějakým způsobem mu pomůžou.

Když rozstřílí město z děl, je to velmi odsouzeníhodné, ale zároveň jim to pomáhá město dobýt. U anexe se hodně spekuluje, že je cílem rozšířit ruský jaderný deštník na ochranu těch území. To si nemyslím, že bude fungovat, Ukrajinci tomu nebudou věřit. Možná je to otázka spíše na odborníka na Rusko a domácí politiku. Ze strategického hlediska tam žádný zásadní přínos nevidím, spíš si Rusko samo komplikuje situaci pro vyjednávání.

Nemůže to být záminka pro nějaké další kroky, například širší mobilizaci?

Budu trochu spekulovat. Myslím si, že část té motivace míří na domácí publikum, ne aby přijalo použití jaderných zbraní, spíš aby lépe přijalo mobilizaci a vnímalo to tak, že mobilizovaní jdou bojovat za Rusko a ne nějaká cizí území. Ještě je tu jeden faktor, trošku krkolomný. Ruský autoritářský režim je zvláštně legalistický, neradi porušují zákony minimálně tak, aby se na to přišlo. Zatím Rusko nemůže na bojišti využít jednotky vojáků základní služby. Ti, které teď mobilizuje, tou službou prošli, ale pořád nepoužívají ty, kteří na té službě momentálně jsou. Podle ruských zákonů by je tam mohli použít ve chvíli, kdy to bude území Ruské federace. Může to být jedna z motivací, ale jak říkám, je to spekulace a budeme muset počkat na více informací.

Někteří analytici či ekonomové mluví dokonce o zhroucení ruské ekonomiky do konce roku, na druhou stranu existují náznaky, že se Rusko chystá na roky trvající konflikt, například zřejmě plánovaný nárůst obranného rozpočtu na příští roky. Kterou variantu vidíte nyní jako pravděpodobnější?

Myslím, že to směřuje k dlouhému konfliktu. Jsem trošičku skeptický k předpokladům, že ekonomická situace donutí Rusko, aby přestalo bojovat. Rusko z hlediska ekonomické vyspělosti není Švýcarsko, ale přeci jen je to průmyslový stát, státy na výrazně menší úrovni vyspělosti historicky dokázaly ve válce setrvat.

Ruská ekonomika nepochybně klesne, odrazí se to na životní situaci určitých Rusů, nebudou z toho asi úplně šťastní, je ale otázka, jestli je to povede k tomu, aby se postavili represivnímu aparátu ruského režimu. A nějakým způsobem bude asi ovlivněna i schopnost Ruska vyrábět zbraně, ale tam má stát ještě stále velký potenciál mobilizovat a vyrábět více mečů a méně pluhů. Ačkoliv ty meče nebudou tak ostré, jako ty, které bylo Rusko schopné vyrábět před sankcemi.