Zeštíhlíme stát, sliboval Babiš. Místo toho narostl počet státních zaměstnanců i náklady

ZAPOMENUTÉ PŘEDVOLEBNÍ SLIBY

Zeštíhlíme stát, sliboval Babiš. Místo toho narostl počet státních zaměstnanců i náklady
Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a předseda hnutí Andrej Babiš. Foto: Jan Zatorsky
2
Domov

Jakub Fujáček

Zeštíhlení státní správy i snižování nákladů ministerstev a méně byrokracie sliboval před posledními volbami do sněmovny tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Výsledky jeho čtyřletého vládnutí ale oslnivým slibům moc neodpovídají. Stát totiž aktuálně zaměstnává rekordní počet lidí, na jejichž mzdy vynakládá i historicky nejvíc peněz.

Jedním z předvolebních slibů hnutí ANO, které Babiš před posledními volbami v roce 2017 veřejně proklamoval, bylo i snížení výdajů státní správy. Babiš opakovaně sliboval efektivní, digitální stát, ve kterém už ministerstva nebudou plýtvat penězi. Několikrát si také postěžoval, že v Česku je zbytečně moc úředníků. „Souhlasím s panem prezidentem o plýtvání, že máme strašně moc úředníků. Ano, to taky řešíme. Máme 16 000 černých duší,“ prohlásil Babiš ve sněmovně, když v roce 2018 žádal poslance o důvěru pro svou druhou vládu.

Důvěru nakonec dostal, s „armádou úředníků“ a černými dušemi ale Babiš nezatočil. Naopak. Počet zaměstnanců státu dál rychle rostl, a to včetně nákladů na jejich platy. Ale nejde jen o úředníky, státní aparát nabobtnal i o nové vojáky, hasiče, policisty nebo učitele. Původní myšlenka na zeštíhlení státní správy se tak otočila úplně opačným směrem.

Náklady rostou, výkon klesá

Na rekordních výdaje na státní správu opakovaně upozorňuje i Národní kontrolní úřad (NKÚ). „K celkové vysoké výši výdajů nejen v roce 2020, ale i v předchozích letech významně přispěly platy zaměstnanců ve vládou regulované sféře, které se zvyšují i z důvodu vzrůstajícího počtu zaměstnanců. Přestože dochází k nárůstu počtu státních zaměstnanců a výdajů na jejich platy, výkonnost veřejného sektoru se nezvyšuje, naopak v posledních letech klesá,“ zaznívá ve stanovisku NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2020.

Srovnání výkonnosti veřejného sektoru v zemích EU (2019).
Srovnání výkonnosti veřejného sektoru v zemích EU (2019). Foto: NKÚ, World Economic Forum, The Global Competitiveness Report 2016–2017, The Global Competitiveness Report 2019

NKÚ také dodává, že podle ukazatele výkonnosti veřejného sektoru, který je součástí celkového globálního indexu konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index) zveřejňovaného Světovým ekonomickým fórem, obsadila ČR v roce 2019 až 99. místo z celkově hodnocených 141 zemí a byla třetím nejhorším státem EU. Oproti roku 2016 se pak pozice ČR zhoršila o 34 míst, což znamená největší pokles z celé Unie.

Obrovského růstu nákladů státu na zaměstnance si všímá i Věslav Michalik (STAN), starosta Dolních Břežan, o kterém se mluví i jako o možném kandidátovi z řad současné opozice na post příštího ministra financí. „Nelze si toho nevšimnout, je to vidět na výdajové stráně rozpočtu. Rozpočet na příští rok počítá s růstem počtu státních zaměstnanců o zhruba 5 500 dalších lidí. Rozumím tomu, že například ve školství nebo jinde mohou být proměnlivé nároky, ale růst počtu státních zaměstnanců úzce souvisí hlavně s tím, že si vyrábíme další a další agendy, které někdo musí vyřizovat, jsou to spojené nádoby,“ řekl pro Echo24 Michalik. Aby se efektivita zlepšila, musí podle něj sněmovna a ministerstva vyrábět méně vyhlášek. „Musíme trošku mentálně zrevidovat ten přístup, podle kterého bychom chtěli mít vše zregulované. Cítím to i jako starosta obce,“ dodává.

Na vysoký počet státních úředníků dlouhodobě upozorňuje i Občanská demokratická strana, podle níž by se na výdajích dalo ušetřit až 17 miliard korun. Částka by se podle ní vybrala po seškrtání tzv. „černých duší“, které jsou jen neobsazenými pozicemi ve státní správě.

232,5 miliardy na platy veřejného sektoru v roce 2020

Na platy pracovníků veřejného sektoru bylo v roce 2020 podle NKÚ vynaloženo celkem 232,49 miliardy korun. Oproti roku 2016 je to nárůst o 81,06 miliardy. Zvýšené náklady byly způsobeny i tím, že stát za čtyři roky přibral celkem 38 tisíc zaměstnanců. Na platy tak v loňském roce připadalo celkem 13,8 % příjmů státního rozpočtu. Pro srovnání: v roce 2016 jen 11,8 %. „Prostředky na platy tak dosahují stále většího podílu příjmů,“ konstatuje NKÚ.

Počty státních zaměstnanců ale výrazně nerostly pouze za dobu Babišovy vlády (2017 až 2021). Jejich růst lze sledovat už od nástupu Andreje Babiše jako ministra financí do vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2014. Před rokem 2012 měl naopak počet státních zaměstnanců několik let po sobě klesající tendenci.

Křeček: Lidé odchází ze soukromého sektoru, aby pracovali pro stát

Před neefektivní hospodařením s lidskými zdroji varuje i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Žijeme v době, kdy stále méně záležitostí svěřujeme trhu a stále více problémů se snažíme vyřešit pomocí byrokratické mašinérie,“ řekl již dříve pro Echo24. Podle Křečka se již dnes mohou vyřídit běžné úřední operace přes internet. „Samotný proces nabírání státních zaměstnanců se většinou neřídí aktuální situací na pracovním trhu, ale politickými rozhodnutími, která stanovují, kolik pracovních míst bude na jednotlivých úřadech. Dostáváme se do stavu, kdy lidé odchází ze soukromého sektoru, aby mohli pracovat pro stát. To je velice nebezpečná tendence, která směřuje k tomu, že stále méně lidí v soukromém sektoru bude muset živit stále více lidí pracujících pro státní aparát. To sebou přináší značnou neefektivitu,“ dodává Křeček.

Státních zaměstnanců je letos rekordní množství. Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají celkem 482 270 lidí, což je o 6901 víc než loni. Nejvíce je aktuálně učitelů (téměř 188 tisíc). Nepedagogických pracovníků ve školství je zhruba 70 tisíc. Následují příslušníci ozbrojených složek, jako jsou policie, vězeňská služba nebo celníci, kterých je dohromady přes 67 tisíc.