Dohánějí nás velcí lidoopi v myšlení? A mají morálku?

ECHOPRIME

Dohánějí nás velcí lidoopi v myšlení? A mají morálku?
Mládě orangutana ze Sumatry v zoo v britském Chesteru. Foto: Foto: Profimedia.cz
Svět

Jiří Vácha

Fotografie skupinky orangutanů na jejich rodném Borneu, publikovaná před časem na stránkách tohoto časopisu (č. 39/2019 – pozn. red.), je smutně symbolická: stojící samec jako by ukazoval rukou na trosky pralesních stromů, jejichž koruny opouštějí orangutani jen z nutnosti. Pořízení takové fotografie už asi nebude brzo možné, poněvadž populace orangutanů na Borneu prudce klesá. Jejich zánik by byl nenahraditelnou ztrátou už jen proto, že patří ke třem druhům živočichů, kteří mají mimořádné duševní schopnosti, oddělující je od všech ostatních. Těmi dvěma dalšími druhy jsou gorila a šimpanz. Gorily a šimpanzi obývají lesy centrální Afriky a také jejich populace se rapidně zmenšují.

Zmíněné tři druhy tvoří skupinu takzvaných velkých lidoopů; jsou to naši nejbližší příbuzní ze zvířecí říše. Příbuznost se projevuje v anatomii, fyziologii i v genetice – například se šimpanzem má člověk společných 98,8 % genů. Některá pozorování duševních výkonů a chování velkých lidoopů až vyrážejí dech. Když počátkem 18. století uviděl pařížský biskup Polignac živého šimpanze, zvolal prý: „Promluv a já tě pokřtím!“

Do duševního světa velkých lidoopů se snažíme proniknout dvěma cestami: pozorováním lidoopů v přírodě i v zajetí a důmyslnými experimenty, které dávají spolehlivější výsledky. Některé metody byly přejaty ze zkoumání psychologie dětí. Velcí lidoopové dovedou řešit úlohy, které začínají řešit lidská batolata v průběhu 2. roku života. Společným jmenovatelem těchto řešení je schopnost pracovat s tím, co není přímo přístupné smyslům: hra na něco (předstírání), schopnost sledovat skrývaný předmět (například najít ho v té správné kapse) a rozpoznávat sebe sama v zrcadle.

Klasický test na rozpoznávání sebe v zrcadle se provádí tak, že se zvíře nepozorovaně označí barvou na čele. Pak se mu ukáže jeho vzhled v zrcadle; jestli se subjekt dotkne značky na svém těle, je to znamení, že zvíře vnímá obraz v zrcadle jako svůj, a ne jako obraz někoho jiného. Jedině u velkých lidoopů bylo bezpečně prokázáno, že dovedou užívat zrcadel takto, tj. jako člověk. Potvrzuje se, že velcí lidoopi dovedou jít za „zde“ a „nyní“.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěné verzi Týdeníku Echo. Předplatné získáte zde.

Foto: Echo24