„Premiér použil domnělý citát Komenského jako munici pro argumentaci názoru“
Babiš v Itálii
NOVÉ
Andrej Babiš v parku, kde má být v roce 2020 umístěna socha J. A. Komenského
„Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesídlování národů, ale jejích vzdělávání. Pokud budou lidé vzdělaní, tak zůstanou doma a nebudou chtít jít jinam do Evropy,“ řekl premiér Andrej Babiš v úterý na oficiální návštěvě v Římě. Podle komeniologa Petra Zemka z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě se však nejedná o přímý Komenského citát, ale pouze o parafrázi, kterou ministerskému předsedovi někdo poradil. V době, kdy žil Komenský, šlo totiž podle Zemka o úplně jiný typ migrace. Dodává ale, že například Komenského humanistický ideál může být inspirací i v dnešní době.
„Předpokládám, že pan Babiš Komenského nestudoval a tuto myšlenku mu někdo poradil. V každém případě nejde o citát, maximálně o parafrázi nějakého Komenského výroku. Už z logiky věci vyplývá, že v době Komenského Evropa řešila zcela jiné problémy než masovou migraci,“ řekl deníku Echo24 komeniolog Petr Zemek.
Druhým dechem ale dodává, že Komenský už v 17. století formuloval myšlenku pomoci národům z tzv. třetích zemí. Ty tehdy nazýval „barbary“. „Také si všichni musíme přát, aby i barbarské národy mohly být osvíceny a osvobozeny od temnot a nevzdělanosti. To proto, že tvoří část lidského pokolení, a ta se má přizpůsobit svému celku, a dále, že celek není celkem, jestliže mu někde něco chybí. […] Kdokoli tedy nechceš ukázat, že na tobě lpí něco omezenosti nebo zlovolnosti, přej si, aby se raději všem dobře dařilo, a ne jen tobě samému nebo několika tvým blízkým či jen tvému národu. Neboť ani celému tělu se nemůže dařit dobře, nedaří-li se dobře všem údům vespolek i každému zvlášť. […] Křivdí tedy celému lidství ten, kdo si vážně přeje, aby se nevedlo dobře celému lidstvu,“ napsal Komenský v Obecné poradě. Myslitel poté navrhuje, aby si vzdělané evropské národy rozdělily úkoly a věnovaly se barbarům v konkrétních místech, ne z touhy po zisku, ale po vzdělání a povznesení.
V Komenského době však podle Zemka svět nezažíval žádné vlny ekonomických migrantů, ale jen „imperiální rozpínání“. „Migrace je fenomén odvěký, vždyť i naši předci kdysi obsadili cizí území. V době Komenského však prakticky neexistovala ekonomická migrace, to je jev především moderní, počínaje 19. stoletím. Migrační vlny většího počtu obyvatel v době Komenského byly motivovány především nábožensky. V tomto případě je lépe hovořit o exilu, vyhnanství. Jistou analogii k současnosti představují slovy Komenského „kruté a časté nájezdy barbarského a krutého národa Tureckého“, ale to byla spíše otázka imperiální rozpínavosti, proti které bylo potřeba se vojensky bránit. Dnes si ani sebe lépe míněnými exkurzy do minulosti nepomůžeme. Komenský nás může v jistém smyslu inspirovat, jeho humanistický ideál je stále hodný následování, ale problém je potřeba řešit systémově, na základě dohody všech evropských států. A je povinností každého člena EU, aby dle svých možností přispěl ke skutečnému řešení, byť to může trvat dlouhá desetiletí,“ říká vedoucí komeniolog z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě.
Podle něj použil premiér Babiš parafrázi Komenského výroku z čistě pragmatických důvodů. „Osobně bych výroky politiků nepřeceňoval. Někdo panu premiérovi, který je znám jako čirý pragmatik, poskytl domnělý citát jako munici pro argumentaci názoru, který je formován zcela odlišnými pohnutkami,“ dodává Petr Zemek.
Premiér Babiš také při návštěvě italského premiéra oznámil, že chce římskému parku Villa Borghese věnovat sochu Jana Amose Komenského při příležitosti 350. výročí jeho úmrtí, které připadá na rok 2020. „Je to myšlenka našich kolegů, která není vůbec špatná. Ačkoliv Komenský po celý život bojoval proti „Antikristu“, tedy papežskému Římu, prokázal velkou vstřícnost vůči jiným konfesím včetně církve katolické. Je jedním z předchůdců moderního ekumenismu. Rozsáhlý park Borghese je jistě důstojným místem. Lze si jen přát, aby socha byla umělecky natolik hodnotná, aby umělecké skvosty parku a vily Borghese vhodně doplnila,“ uvedl Zemek pro deník Echo24.
Andrej Babiš navštívil Itálii v úterý na pozvání tamějšího premiéra Guiseppe Conteho, který si s českým předsedou vlády chtěl vyjasnit rozpory v přístupu k migrační politice. Babiš s Contem hovořil mezi čtyřma očima asi půl hodiny a pak následoval ještě pracovní oběd. Vysvětlil mu svůj názor na řešení evropské migrace, které podle Babiše spočívá v podpoře státům, jako jsou Řecko, Itálie, Malta a Španělsko. „Oni musí zastavit ilegální migraci a na to jsou samozřejmě potřeba peníze. A pak je to o vyjednávání se severní Afrikou,“ nastínil Babiš základní obrysy řešení problematiky. Nejdůležitější jsou podle šéfa české vlády v tomto ohledu Libye.
Conte pozval Babiše do Itálie v červenci poté, co český premiér odmítl italskou žádost o pomoc se 450 migranty zachráněnými z rybářské lodi ve Středozemním moři. Babiš tehdy odmítnutí zdůvodnil tím, že EU musí vyslat signál, že nelegální migrace je nepřípustná a přijímání dalších lidí problém jen zhoršuje. Z Itálie Babiš odpoledne odletěl na návštěvu Malty.
