Nápad z ČVUT. Rektor chce, aby se vysoké školy složily a koupily agrofertí Lidové noviny

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Vojtěch Petráček navrhl, aby se vysoké školy složily a koupily Lidové noviny ze skupiny Mafra, která patří Agrofertu. Každá z 26 veřejných univerzit by měla dát dva až tři miliony korun, za ztrátový deník by tak zaplatily mezi 52 až 78 miliony korun.

Petráčkův návrh ale nemá mezi ostatními rektory velkou podporu, uvedl dnes server Euro.cz. Šéfredaktor deníku István Léko o návrhu nic neví a považuje ho za nesmysl.

Petráček s nápadem přišel na konci června a poslal ho také České konferenci rektorů. "Uvažujeme o tom, že by to bylo akademické médium mimo politické proudy, ale opravdu je to jen součást diskuse, která vůbec není uzavřená. Strukturálně by to smysl dávalo, uvidíme, jak se k tomu kolegové postaví," sdělil serveru.

Rektor České zemědělské univerzity v Praze a předseda České konference rektorů Petr Sklenička je k Petráčkovu návrhu skeptický. Pro vysoké školy by to podle něj znamenalo spíše problémy, záměr by byl navíc na většině škol obtížně odůvodnitelný u akademických senátů a správních rad. "Bavili jsme se o tom i s některými rektory nedávno na plénu České konference rektorů a ti, se kterými jsem se o tom bavil, měli podobný názor," řekl Euru Sklenička.

Proti návrhu koupit Lidové noviny se staví i rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. „Jako veřejné VŠ jsme financovány z peněz daňových poplatníků. Jako rektorka nevidím důvod, proč bychom se my univerzity měly skládat na koupi Lidových novin. Cílem univerzit je primárně vzdělávat a bádat, nikoliv vlastnit média,“ napsala Nerudová na svém Twitteru.

Babiš Lidové noviny ovládl v roce 2013

Prodej Lidových novin, stejně jako většiny tištěných deníků, trvale klesá a koronavirová krize propad ještě umocnila. Druhý nejvýraznější úbytek v pultovém prodeji potkal právě Lidové noviny. V dubnu se jich prodalo ještě o 10,6 % méně než předchozí měsíc. Zatímco v dubnu 2020 se LN na stáncích prodalo 6 402 denně, ještě o rok dříve to bylo 7 651. Meziročně výrazně poklesl také počet předplatitelů. O nejvíce jich procentuálně přišly právě Lidové noviny (-23,3 %), oproti březnu tohoto roku jich pak v dubnu ubylo 13,1 %. Mají tak 11 592 předplatitelů. O tom, jak koronavirus otřásá mediálním trhem, psalo Echo24 zde.

Od roku 2009 vydává LN přímo Mafra, kterou na podzim 2013 ovládl podnikatel a současný premiér Andrej Babiš (ANO). Mafra spadá pod holding Agrofert, jehož akcie vložil Babiš v únoru 2017 do svěřenských fondů.

Poté, co se Babiš vydavatelství Mafra zmocnil, jako první odešli z Lidových novin šéfredaktor Dalibor Balšínek a další kmenoví autoři a editoři jako Lenka Zlámalová, Martin Weiss, Ondřej Štindl, Jan Dražan, Jiří Peňás nebo Kamila Klausová a založili hned v březnu 2014 Echo24 a později také Týdeník Echo. Ve stejné době odešel z Lidových novin rovněž Tomáš Němeček.

Historie Lidových novin se začala psát v roce 1893, nejslavnější éru zažily za první republiky. Po listopadu 1989 je nejprve vydávala stejnojmenná firma vlastněná zakladateli a částí zaměstnanců, koncem roku 1993 pak do vydavatele vstoupil švýcarský Ringier (později Ringier-Springer). V září 1998 noviny koupil majitel vydavatelství Mafra, německá skupina Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft.

Od listopadu 1989 se v čele deníku vystřídalo 11 šéfredaktorů. Prvním byl Jiří Ruml, který vedl ještě samizdatové LN, po něm následovali Rudolf Zeman, Jaroslav Veis, Tomáš Smetánka, Jaromír Štětina, Libor Ševčík, Jefim Fištejn, Pavel Šafr, Veselin Vačkov, Dalibor Balšínek a od roku 2013 současný šéf István Léko, kterého si dosadil Andrej Babiš.