Náskok sociálních demokratů před volbami v Německu se mírně snížil

VOLBY

Náskok sociálních demokratů před volbami v Německu se mírně snížil
Olaf Scholz, kancléřský kandidát za SPD Foto: Nadace Heinricha Bölla
1
Svět

Echo24

Několik dní před parlamentními volbami v Německu se mírně snížil náskok sociálních demokratů (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila televizní stanice ZDF. Socialisté, které do voleb vede ministr financí Olaf Scholz, by podle sondáže získali 25 procent hlasů, konzervativci předsedy CDU Armina Lascheta 23 procent.

Ve všech třech předchozích zářijových průzkumech televize ZDF měli sociální demokraté nad konzervativní unií CDU/CSU náskok tří procentních bodů. V aktuálním průzkumu jsou to jen dva procentní body.

Do Spolkového sněmu by se podle sondáže dostali na třetím místě Zelení s 16,5 procenty hlasů, liberální FDP s 11 procenty, protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) s deseti procenty a postkomunistická Levice s šesti procenty hlasů.

Pokud by byl výsledek nedělních voleb takový, jak předpovídá aktuální průzkum, mohla by pokračovat vláda velké koalice CDU/CSU a SPD. Taková možnost se ale nyní jeví jako nepravděpodobná. Německá média a analytici předpokládají, že po volbách vznikne koalice tří subjektů. Tu by mohli podle průzkumu vytvořit sociální demokraté, Zelení a FDP, případně CDU/CSU, Zelení a FDP. Většinu by měla i levicová konstelace SPD, Zelení a Levice.

Podle autorů aktuálního průzkumu 35 procent dotázaných stále neví, zda půjde volit, a pokud ano, komu dá svůj hlas.

Pokud by mohli dotázaní nyní vybírat přímo kancléře, získal by největší podporu sociální demokrat Olaf Scholz (47 procent), kterého by s velkým odstupem následoval kancléřský kandidát konzervativců z CDU/CSU Armin Laschet (20 procent). Šestnáct procent respondentů by jako nástupkyni končící kancléřky Angely Merkelové nejraději vidělo kandidátku Zelených Annalenu Baerbockovou.

Volby do německého Spolkového sněmu se budou konat v neděli. Dnes večer se kandidáti sedmi hlavních kandidujících stran naposledy střetli v televizní debatě, ve které se hovořilo nejen o programových bodech, ale právě i možných povolebních konstelacích.