„Města šíří toxické mužství.“ Pedagožka odsuzuje stožáry, věže, obelisky i mrakodrapy

V posledních dnech na sebe na internetu upozornila pedagožka z kanadské Mount Allison University Leslie Kernová. Je totiž stoupenkyní takzvané feministické geografie, a to především v oblasti městské architektury. Kernová se domnívá, že městské stavby šíří toxickou maskulinitu, mnohé budovy a jejich design má za sexistické. Diskuze o jejím názoru se rozproudila po jejím nedávném příspěvku v deníku Guardian.

Kernová své myšlence vloni věnovala celou knihu jménem Feminist City. V ní uvádí, že toxická maskulinita „je vetkaná do materiálů v našich městských prostorách“. Kromě toho, jak vyplývá ze stránek univerzity, na škole vede program ženských a genderových studií.

„Od fyzického aspektu až po ten obrazný, město je plné připomínek mužské síly,“ píše Kernová v Guardianu. „A přes to všechno jen zřídkakdy mluvíme o městském prostředí jako o aktivním účastníkovi nerovnosti pohlaví,“ pokračuje.

Podle ní se sexismus v architektuře projevuje ve výšce staveb nebo v jejich tvaru. Mezi problémové objekty řadí stožáry, obelisky, věže, spirály, sloupy nebo strážní věže. Odsuzuje také vysoké kancelářské budovy a mrakodrapy, které podle ní „stojí vzpřímeně a ejakulují světlo na večerní oblohu“. Příspěvek Kernové nezůstal bez odezvy, jak lze vidět na některých reakcích na sociálních sítích.

After reading a lot of their work, & observing their peer review process, it looks to me like these academics view the world through a fixed theoretical lens & eventually become hypnotised by it. Without critique they've collectively drifted into a world of pure abstraction. 3/3

— Mike Nayna (@MikeNayna) July 8, 2020

Ve stejném textu se také dočteme názor pedagožky na to, že podoba současných měst vznikala na základě sexuálních a třídních rozdílností. Protipólem všech falických symbolů měl podle ní být běžný rodinný domek na předměstí, který měl po druhé světové válce dát najevo, že je čas, aby se ženy vrátily z výrobních továren domů.

Kernová svou myšlenku mohutně propaguje na sociálních sítích. Na svém twitterovém profilu sdílí rozhovory, která s ní udělala média nebo podobně laděné příspěvky.