Žádné poklekávání v Tokiu nebude. Olympijský výbor nepodlehl tlaku progresivistů

Politické a náboženské protesty budou i na letošní letní olympiádě v Tokiu zakázané, oznámil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) s odvoláním na průzkum mezi sportovci z řad účastníků her. Zákaz se týká i známého poklekávání nebo zvedání pěsti na podporu různých radikálních levicových hnutí. Výbor rozhodl navzdory obrovskému tlaku různých i sportovních organizací a především hnutí Black Lives Matters, které prosazovalo, aby byl článek 50, který zaručuje zákaz politické, náboženské či rasové propagandy, z Olympijské charty vyňat. I přes to dá očekávat, že podobné politické demonstrace se v Tokiu objeví.

Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že i na letošních hrách v Tokiu, které odstartují 23. července, bude pravidlo zákazu politických a náboženských protestů i propagandy stále platit. Výbor tak rozhodl poté, co pro něj nezávislí odborníci na lidská práva a sociální vědy provedli anketu mezi 3500 sportovci, kteří se budou her účastnit.

V ní 67 procent dotázaných vyjádřilo nesouhlas s protesty při předávání medailí a 70 procent uvedlo, že pro náboženské nebo politické protesty není místo ani při soutěžích a zahajovacích a závěrečných ceremoniálech.

Jaké tresty sportovce za porušení pravidla čekají, MOV neuvedl. Umožnil však účastníkům her v Tokiu vyjádřit postoj formou hesel na oděvech, ale za použití schválených slov, kterými jsou: mír, respekt, solidarita, inkluze a rovnost. Olympijská charta jinak ukládá, že na osobě ani sportovním úboru, které nosí nebo používají sportovci nebo další účastníci olympijských her, se nesmí objevit žádná forma reklamy nebo propagandy, a to s výjimkou označení výrobce daného zboží.

Některé sportovní svazy proti pravidlu protestují

Na pozadí hnutí Black Lives Matter (v překladu: na životech černochů záleží) protestujícího proti údajné rasové nespravedlnosti zněly v posledních měsících četné výzvy ke změně tohoto pravidla tak, aby směli sportovci protestovat podobně, jako to bylo v poslední době obvyklé třeba při fotbale.

Také někteří šéfové mezinárodních sportovních federací, včetně prezidenta Mezinárodní asociace atletických federací Sebastiana Coea, podlehli tlaku a podle agentury Reuters uvedli, že sportovci by měli mít během her právo na provádění politických protestů.

Některé organizace zastupující sportovce už dokonce oznámily, že v případě sankcí za projevení názoru na hrách nabízejí postiženým právní pomoc. „Přesně takový výsledek jsme čekali. Olympijské hnutí nerozumí své vlastní historii více než sportovci,“ reagoval na oznámení MOV Brendan Schwab, ředitel organizace World Players Association. „Všichni sportovci potrestaní na tokijské olympiádě budou mít podporu World Players,“ dodal.

Podobně se vyjádřila také nezávislá asociace zastupující německé sportovce. „Pokud se němečtí sportovci rozhodnou během olympijských her pokojně hájit základní hodnoty jako boj proti rasismu, tak se mohou spolehnout na naši právní pomoc,“ uvedl šéf organizace Athleten Deutschland Johannes Herber.

Olympijský a paralympijský výbor Spojených států si dokonce nedávno navzdory znění Olympijské charty prosadil, aby mohli sportovci v rámci kvalifikací na úrovni USA angažovaně protestovat. Výbor nastínil širokou škálu způsobů, jak se sportovci mohou zasazovat o „rasovou a sociální spravedlnost“, a to například pokleknutím.

Olympijská charta

Olympijská charta je mezinárodní dokument, který definuje základní cíle, zásady a řády Olympijského hnutí a olympismu. Zároveň také přesně definuje olympijské hry a jednoznačně vymezuje postavení Mezinárodního olympijského výboru a jednotlivých národních olympijských výborů v rámci celého Olympijského hnutí.

První verze Olympijské charty byla schválena na 1. olympijském kongresu v roce 1894. Aktuálně je v chartě mimo jiné zakotveno, že posláním MOV je podporovat olympismus po celém světě a řídit olympijské hnutí. Úloha tohoto výboru mimo jiné spočívá i v tom, že „vystupuje proti jakémukoliv politickému nebo komerčnímu zneužití sportu a sportovců“.