1 Nepokoje v Chile

Chilský prezident reaguje na masivní demonstrace, slibuje změnu ústavy

, NOVÉ

Témata: ,

Chilský prezident Sebastián Piňera připustil, že během protivládních protestů posledních tří týdnů bezpečnostní složky v některých případech porušily pravidla. Podle něj šlo ale o excesy, které vyšetří prokuratura. Piňera to řekl v rozhovoru, který vyšel v sobotu v místním deníku El Mercurio. Prezident také slíbil větší změnu ústavy, lhůtu a detaily změn ale neuvedl.

„Myslím, že se objevily excesy, zneužití a neplnění protokolu, neplnění pravidel při použití síly…, ale to vyšetří prokuratura a budou soudit soudy,“ uvedl Piňera. Jeho vláda po vypuknutí protestů v polovině října vyhlásila výjimečný stav, který trval několik dní a během něhož byly i v řadě měst včetně metropole vyhlášeny noční zákazy vycházení. Do ulic byli též poprvé od pádu diktatury nasazeni vojáci k potlačení demonstrací, jež se mnohde zvrhly v rabování a zapalování veřejného majetku.

Při protestech v Chile zemřelo za tři týdny 20 lidí, z toho šest cizinců, a na 2000 lidí utrpělo zranění, z toho více než polovina střelné. Také pět z obětí zemřelo v důsledku střelby a další například při požárech vyvolaných radikálními demonstranty.

I v noci na sobotu v Santiagu de Chile hořelo, vzplála budova místní univerzity, kterou se po několika hodinách podařilo uhasit. Skupina radikálních demonstrantů také přes plot pronikla do zahrady argentinské ambasády v chilské metropoli a způsobila tam škody, kamením rozbila několik oken. Kromě těchto incidentů se v metropoli konala navečer pokojná demonstrace, jíž se zúčastnilo na 75.000 lidí.

Chilský prezident v sobotu také slíbil, že jeho vláda předloží do parlamentu změny ústavy. V Chile nyní platí ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta, který vládl v letech 1973 až 1990, i když od té doby byla několikrát upravena.

Piňera v sobotu zveřejněném rozhovoru slíbil „hluboké změny ústavy“, v níž budou definována práva lidí i povinnosti státu. Zdůraznil, že je potřeba větší zodpovědnost státu co se týče makroekonomické rovnováhy a správného využití veřejných prostředků. „Nechci slibovat lhůty, ale je mi jasné, že jde o naléhavou věc,“ uvedl chilský prezident.

Protivládní protesty v Chile, které jsou největší od konce Pinochetovy vlády, zažehlo v polovině října další zdražení cen jízdného v metru v metropoli. Masové manifestace se pak rozšířily do dalších měst a nepřestaly ani po zrušení zdražení jízdenek, které bylo jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti Chilanů.

Chilané demonstrují kvůli dlouhodobé neochotě vlády řešit sociální nerovnost v zemi, která má prosperující tržní hospodářství, ale stát podle demonstrantů nepomáhá lidem s jejich náklady na zdravotnické služby nebo školství. Ostře a široce je kritizován penzijní systém. K uklidnění protestů nepomohlo ani oznámení balíčku sociálních opatření, který podle demonstrantů znamená jen kosmetické změny. Nutné jsou podle nich strukturální reformy.

Čtěte také: Neklidná Jižní Amerika: V Bolívii se vzbouřili policisté, v Chile vzplála univerzita

,