Dohodě s Jižní Amerikou hrozí zářez, hledá se blokační menšina

Evropská komise se minulý týden dohodla na jedné z největších evropských obchodních dohod s jihoamerickým sdružením Mercosur. Přestože se dohoda s přestávkami připravovala 25 let, přijetí nemá vůbec jisté. V řadě zemí proti ní dlouhodobě protestují zemědělci a Francie s Polskem už hledají blokační menšinu v Evropské radě, pro kterou potřebují 4 státy a 35 % populace EU. Blokování dohody nelze vyloučit například ze strany Irska, Belgie či Itálie.

"Podpisem smlouvy samozřejmě proces nekončí, právě naopak. Teď teprve začíná debata s členskými státy a zbývá ještě vyřešit celou řadu aspektů. Ale velmi to pomůže evropskému trhu a ekonomice obecně," uvedla mluvčí komise Arianna Podestaová.

Dohoda EU s Mercosurem má v následujících několika letech výrazně snížit a postupně eliminovat naprostou většinu cel mezi EU a Brazilií, Argentinou, Paraguayí, Uruguayí a Bolívií. Kromě snížení cel obsahuje i například dohodu o standardech životního prostředí či závazky k  naplňování evropské směrnice o odlesňování. Zatímco průmyslové země a především Německo dohodu vítají, řada zemědělských svazů po Evropě dohodu odmítá. Zemědělské svazy, včetně českých, kritizují, že při importu především masných výrobků, ale i například cukru z Jižní Ameriky se sníží jejich konkurenceschopnost.

Kvůli dohodě zemědělci ve Francii a Belgii již několikrát vyšli v minulých týdnech do ulic. Demonstrace se uskutečnila i toto pondělí v Bruselu u příležitosti summitu evropských ministrů zemědělství. Na demonstraci se sešlo několik desítek farmářů, včetně několika farmářů z Irska. Na demonstraci vystoupila vlámská ministryně zemědělství Anne-Catherine Dalcqová. Ta uvedla, že pokud do smlouvy nebude zahrnuta reciproční doložka, tak Vlámsko bude smlouvu vetovat. To by vzhledem k politickému systému země vedlo k tomu, že by se celá Belgie musela při hlasování v Evropské radě zdržet. Už v listopadu, vzhledem k protestům místních zemědělců, celá belgická vláda debatovala o tom, zda se zdržet hlasování, či dohodu zablokovat připojením se k blokační menšině.

Blokační menšina v Evropské radě, která brání přijetí projednávaného dokumentu, musí být složena z minimálně 4 států a tyto státy musí zastupovat minimálně 35 % populace EU. Otevřeně o zablokování dohody mluví Francie a Polsko. Tyto dvě země dohromady představují 23 % evropské populace. Francie se proti dohodě ohradila již v roce 2019. Francouzský prezident Emmanuel Macron postoj Francie v minulých dnech zopakoval a označil dohodu za "neakceptovatelnou". "Budeme i nadále neúnavně bránit naši zemědělskou suverenitu," dodal Macron.

Le projet d’accord entre l’UE et le Mercosur est inacceptable en l’état. Le Président @EmmanuelMacron l’a redit aujourd’hui à la présidente de la Commission européenne.

Nous continuerons de défendre sans relâche notre souveraineté agricole.

— Élysée (@Elysee) December 5, 2024

O současné podobě dohody ještě v řadě zemí proběhne debata. Například irský ministr zemědělství v pondělí naznačil, že schválení dohody není v Irsku vůbec jisté. "Irsko v minulosti vyjádřilo v této souvislosti (s dohodou s Mercosurem poz. red) velmi vážné obavy a my se nyní budeme velmi pečlivě zabývat tím, jaké přesně budou konečné detaily textu, než dospějeme k nějakému závěru," uvedl ministr Charlie McConalogue. Dohodu dlouhodobě odmítali současní vládní představitelé. Už během volební kampaně současný premiér Simon Harris dohodu v současné podobě odmítal. Podobně mluvil i ministr zahraničí Micheál Martin. Irsko zastupuje 1,2 % evropské populace.

Podobně nejisté je přijetí dohody v Rakousku, kde už v roce 2019 zákonodárci dohodu odmítli s argumentem, že dostatečně nechrání životní prostředí. V posledních pěti letech byly právě součásti týkající se životního prostředí detailněji projednávány. A to i v reakci na kritiku z Rakouska či Francie.

Francie a Polsko se však soustředí především na rozhodnutí Itálie. V případě, že by se italská vláda rozhodla připojit k blokační menšině, byla by se svými 13 % obyvatel EU klíčová. "Jsme pro dohodu s Mercosurem, ale musíme opravit některé body týkající se zemědělských otázek," citovala italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho italská tisková agentura ANSA na okraj ministerského zasedání NATO v Bruselu minulý týden.

Podobně mluví i český ministr zemědělství Marek Výborný. "Jako ministr zemědělství pochopitelně chápu obavy našich zemědělců, i proto je pro mě důležité, aby tato dohoda neohrozila konkurenceschopnost evropských a českých farmářů a zemědělců," uvedl Výborný. Česká vláda však dlouhodobě dohodu s Mercosurem podporuje. "Vláda dohodu Evropské unie s Mercosurem dlouhodobě podporuje, Stejnou pozici zastávaly i vlády minulé, jsme tedy v tomto postoji dlouhodobě konzistentní. Připomínky jednotlivých rezortů se týkaly vždy dílčích oblastí, ale nemají dopad na souhlasný postoj vlády," uvedl pro Echo24 mluvčí vlády Jakub Tomek. Ten upozorňoval, že Česká republika jako exportní země má obchodní dohody podporovat.

To jak bude ratifikace probíhat není však podle ministerstva zemědělství dosud jasné. Standardně mezinárodní obchodní dohody vyjednává Evropská komise a jsou schvalovány Evropskou radou a Evropským parlamentem. Obchodní dohodu také musí schválit jednotlivé parlamenty. Evropská komise nyní připravuje překlad finální dohody do oficiálních jazyků a připravuje finální text tak, aby ho mohla předložit Radě a Evropskému parlamentu.

Server Euractiv uvedl, že někteří němečtí politici, vzhledem k odporu Francie a Polska, navrhují dohodu rozdělit na části, jejichž schválení je v pravomoci Evropské komise a Evropské rady. Takto by například cla mohla být schválena rychleji. Části dohody, které musí schválit jednotlivé parlamenty by mohl být schválen později. Možnost schvalování dohody rozdělit a část schvalování uspíšit potvrdil i mluvčí Evropské komise Olof Gill.

"Teď se spouští ratifikační proces, nicméně Komise může okamžitě implementovat obchodní část té dohody, to znamená, že se může okamžitě začít obchodovat za těch zlepšených podmínek. Co se týče těch ostatních částí té dohody, Francie a Polsko již avizovaly, že jsou proti, takže je možné, že dojdou k blokační menšině v Radě, to teprve uvidíme," uvedl Gill.

Podobně o dohodě v rozhovoru pro Echo24 mluví i europoslankyně a předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) "Je potřeba říci, že to zatím jen schválila Komise, ještě to budou projednávat členské státy a následně Evropský parlament. A není vůbec jasné, že to schválené bude, například kdyby Francie sehnala blokační menšinu. To je zatím předčasné. Obecně chci ale říci, že naše společnost zbohatla na systému volného obchodování. Já jsem pravicová politička a plně to podporuji," uvedla v Vrecionová.

Mluvčí komise Gill se také vyjádřil ke kritice ze strany Francie či Polska. Upozornil, že Evropská komise má mandát k vyjednávání s blokem Mercosur od členských států. Od roku 2019 se však změnily okolnosti. Mluvčí upozornil například pandemii covidu či válku na Ukrajině. " Debata se neprezentuje tak, že členské státy daly Komisi mandát a teď mají opět šanci se k tomu vyjádřit. Minimálně ve Francii se to prezentuje tak, že zemědělci pomalu budou páchat sebevraždy. A je hrozně těžké tento narativ otočit. Máme velmi omezené prostředky, jak komunikovat," upozornil Gill.