Přes 40 prezidentů a premiérů míří do Prahy. „Česko může být lídrem nižší rychlosti“

SUMMIT V ČR

Přes 40 prezidentů a premiérů míří do Prahy. „Česko může být lídrem nižší rychlosti“
Zahájení českého předsednictví, červenec 2022. Foto: Úřad vlády ČR
2
Domov

Praha se chystá na pořádání velikého evropského summitu, kam se mají sjet desítky státníků včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nebo britské premiérky Liz Trussové. Setkání, dříve označované jako první zasedání nového evropského politického „klubu národů“, by mohlo napomoci vytvoření takzvané dvourychlostní Evropy. Podle politologa Aleše Michala z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může summit napomoci pozici České republiky, která má potenciál stát se lídrem té pomalejší Evropy.

Tématy čtvrtečního a pátečního zasedání Evropského politického společenství v Praze budou vzhledem k situaci ve světě bezpečnost a mír, energetika, klima a ekonomická situace. Nová platforma jménem Evropské politické společenství se sejde vůbec poprvé. Má sloužit k politické koordinaci evropských zemí, nikoli pouze členských států Evropské unie. S myšlenkou vytvořit nové uskupení přišel francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle mluvčího premiéra Petra Fialy Václava Smolky je pro Českou republiku poctou, že Praha může hostitelským místem akce, která nemá obdoby. „Pro nás je důležité, že můžeme vytvořit prostor pro to, aby se lídři mohli sejít v nějakém širším formátu a neformálně, aby byla debata otevřenější. To by mohlo otevřít dveře společnému postupu řešení problémů, které před námi stojí,“ sdělil redakci Smolka.

Dvourychlostní Evropa

Politolog Michal soudí, že summit v Praze je událostí světového významu, který ale může mimoděk přinést i hmatatelný užitek. „Důležitá budou bilaterální jednání, jedno bude například s Katarem o náhradách plynu z Ruska, takže to může mít i praktický dopad,“ řekl pro Echo24.

Vnitropoliticky to může pomoci vládě před lidmi obhájit, jak funguje evropské předsednictví, a také to má význam pro prezidenta Miloše Zemana, dodal. „Můžeme to brát také jako takové jeho neformální rozloučení.“

Macron před časem uvažoval o tom, že by z Evropského politického společenství mohla být nová síla na mapě Evropy, která by přispěla k rozdělení kontinentu na rychlejší a pomalejší proud. Podle Michala by to mohlo být reálné i díky tomu, že ve Visegrádské čtyřce vzniká čím dál tím větší pnutí. „Pro tu rychlejší část té dvourychlostní Evropy by to dávalo smysl v tom, že nové členské země jsou Ukrajině blíže a to pro ně může být žádoucí,“ míní.

A kam patří Česká republika? „Díky spojenectví vlády Petra Fialy s Polskem jsme k fungování V4 kritičtí a máme tak potenciál stát se lídrem nižší rychlostí, která ale bude dobře kooperovat s tou vyšší a ty dva světy propojí,“ myslí si politolog.

Přes 40 prezidentů a premiérů v Praze

Pozváno bylo 44 zemí. Kromě 27 členů EU šest zemí Západního Balkánu – Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Dále jde o země asociovaného tria Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, poté Arménii a Ázerbájdžán, čtyři země z Evropského sdružení volného obchodu, tedy Norsko, Švýcarsko a Island a Lichtenštejnsko a dále Spojené království a Turecko.

Prezident Miloš Zeman se také účastní, vybral si ovšem partnery mimo hlavní proud. Během neformálního summitu se setká se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Tři dny před začátkem schůzky prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v Praze nebylo jasné, zda bude mít nějaký společný výstup. Předseda Evropské rady Charles Michel předložil členským zemím návrh písemného prohlášení, většina států však podle diplomatických zdrojů dává přednost neformálnímu charakteru jednání bez závěrečného komuniké. Rozhodnout by se mělo ve středu na schůzce velvyslanců členských zemí v Bruselu.