Rakušan už další šanci dostat nemusí. Šéfa špionů by teď mohla prosadit koalice Spolu

ŠKATULATA V ČELE ROZVĚDKY

Rakušan už další šanci dostat nemusí. Šéfa špionů by teď mohla prosadit koalice Spolu
Ministr vnitra Vít Rakušan se chce v následujících dnech sejít s dalšími kandidáty na pozici šéfa civilní rozvědky. Foto: Petr Podaný
2
Domov

Jakub Fujáček

Po letních prázdninách, kdy vedl civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace) Petr Mlejnek, musí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) urychleně hledat nového šéfa zahraničních zpravodajců. Podle několika důvěryhodných zdrojů deníku Echo24 ze zpravodajské komunity je nyní nejvážnějším kandidátem někdejší náměstek ředitele ÚZSI Jan Paďourek. Objevují se ale i další překvapivá jména.

Jmenování ředitele ÚZSI je výhradní pravomocí ministra vnitra. Na Mlejnkově nástupci se ale musí shodnout i zbytek vlády, bez souhlasu vlády jako celku ho totiž Vít Rakušan jmenovat nemůže. I když o místo ředitele civilní rozvědky probíhal naposledy tvrdý boj uvnitř vládní koalice a především z její druhé strany padala i jiná jména, koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) nakonec vyhověla Rakušanovi, který neústupně trval na Petru Mlejnkovi.

Kvůli průšvihu s Mlejnkem, kandidátem hnutí STAN, který vyvolal politickou krizi a první hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, je nyní vysoce pravděpodobné, že k Rakušanovým dalším kandidátům už napodruhé koalice Spolu a především ODS tak shovívavá nebude. Do čela civilní rozvědky podle informací redakce navrhne znovu bývalého náměstka ředitele ÚZSI Jana Paďourka. Paďourek byl už v červnu, během poslední výměny vedení rozvědky, hlavně díky svým bohatým zkušenostem ze zahraničí (působil jako deklarovaný zástupce rozvědky v Kyjevě, Moskvě i ve Washingtonu) po Mlejnkovi druhým nejvážněji diskutovaným kandidátem.

Kromě Paďourka a Mlejnka se tehdy hovořilo ještě o Vladimíru Posoldovi, který, než v roce 2019 odešel ze služby, řídil operativní část ÚZSI, a rovněž bývalém zpravodajci Miroslavu Tomanovi.

Podle informací MF Dnes by mohl chtít Rakušan vybrat do čela civilní rozvědky buď policejního prezidenta Martina Vondráška, kterého sám jmenoval teprve v dubnu, nebo Rostislava Pilce, který působil ve vojenské kanceláři Pražského hradu.

Ředitel civilní rozvědky Petr Mlejnek oznámil ve středu po necelých dvou měsících ve funkci svou rezignaci. Přišla po mediálním i politickém tlaku z řad opozice. Ukázalo se totiž, že Mlejnek měl v poslední dekádě pravidelné styky s Michalem Redlem, lobbistou obviněným v korupční kauze kolem pražského dopravního podniku. Podle posledních medializovaných skutečností, které přinesl server Seznam Zprávy, měl dokonce dobře vědět o podezřelých machinacích při získávání státních zakázek pro společnost Techniserv, kvůli nimž byli dříve odsouzeni tři jeho kolegové.

„Petr Mlejnek měl veškeré předpoklady, aby funkci ředitele vykonával dobře. Což za poslední měsíc a půl dokázal svou prací. Jeho rozhodnutí ovšem chápu, tlak na něj, jeho rodinu i službu samotnou byl enormní. Jedná se o jeho vlastní rozhodnutí, tlak na něj byl v posledních dnech opravdu silný a pan ředitel si vyhodnotil, že v této atmosféře nejde efektivně vést službu,“ napsal redakci deníku Echo24 ve středu ráno ministr vnitra.

Bývalý šéf rozvědky z let 2004 a 2006 Karel Randák v rozhovoru řekl, že jinak než rezignací celá aféra skončit nemohla. „To se dalo očekávat, protože zcela zjevně by se začaly znovu a znovu objevovat další informace, a to se ještě nikdo nedotkl jeho působení ve Škodě Transportation a tak dále, takže ta jeho pozice byla opravdu neudržitelná. Mě spíš zaráží, jak se vůbec mohl dostat do hledáčku lidí, kteří o tom bohužel rozhodují. To, že se Mlejnek neohlédl přes rameno a nezjistil si, co se na něj dá zjistit, je věc jiná, ale že ho někdo nominuje nebo doporučí, nad tím mi zůstává rozum stát,“ řekl Randák.

Problematická je podle Randáka i současná právní úprava, podle níž dělají prověrku nejen zaměstnancům zpravodajských služeb, ale i samotným vedoucím pracovníkům a ředitelům jejich vlastní úřady. „Já bych v tom ani neviděl problém, kdyby ta služba byla v pořádku, i když dřív to tak nebylo. Když jsem byl ředitelem, tuším, že mě prověřovalo Vojenské zpravodajství. Problém je podle mého názoru v tom, že ÚZSI je v tak mizerném stavu, že je klidně možné, že pokud by někdo v bezpečnostním odboru rozvědky usoudil, že je pro ně výhodné tomu člověku prověrku dát, tak mu ji klidně dají,“ myslí si bývalý ředitel ÚZSI. „Byl by vydíratelný svými vlastními lidmi,“ dodává.