„Green Deal může být sebevraždou.“ Babiš v Glasgow kritizoval klimatický balíček

Český premiér Andrej Babiš v pondělí na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit. Německá kancléřka Angela Merkelová naopak vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí.

V posledních letech byla podle předsedy české vlády ochrana životního prostředí nahrazena bojem proti klimatické změně. Připomněl, že Evropská unie chce dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, balíček Fit for 55 jde ale mnohem dál, než na čem se unie shodla. Kritizoval například to, že Evropská komise navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.

Evropa podle Babiše produkuje zhruba devět procent celosvětového množství emisí skleníkových plynů. „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké,“ řekl.

Balíček Fit for 55 podle něj nebere žádný ohled na podmínky a možnosti jednotlivých členských států EU. Babiš také řekl, že bez odpovědí na otázky, zda cíle nejsou příliš ambiciózní či kolik bude transformace stát, se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.

Za absolutně zásadní považuje Babiš to, aby si členské státy mohly zvolit vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Obhajoval přitom jadernou energetiku jako čistý a bezpečný zdroj energie.

Zelená dohoda může podle premiéra vést k sociálním, ekonomickým, politickým i geopolitickým nákladům, což může vytvořit enormní napětí ve společnosti či mezi spojenci a otevřít dveře radikálům. Dohoda podle něj může být zodpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti Evropské unie, rostoucí nezaměstnanost či astronomické ceny energií.

V závěru projevu Babiš vyzval, aby se ke klimatické politice začalo přistupovat bez ideologie, kriticky a racionálně.

Merkelová vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí pro výrobu elektřiny

Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová na klimatické konferenci ve skotském Glasgow vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí pro potřeby výroby elektrické energie. Vyzvala také ke globálnímu zpoplatnění emisí skleníkových plynů, uvedla agentura DPA.

Merkelová ve svém projevu vyzdvihla důležitost mezinárodní spolupráce při ochraně klimatu. Německo v této souvislosti navázalo spolupráci s Jihoafrickou republikou, aby jí pomohlo v procesu odchodu od spalování uhlí pro výrobu elektřiny, uvedla kancléřka. Má se podle ní jednat o „pilotní projekt pro mnoho dalších afrických zemí“. S Kolumbií, Norskem a Británií již Německo spolupracuje při ochraně lesů.

Hlavním nástrojem boje proti změnám klimatu a celkové přeměny způsobu našeho žití a podnikání je podle Merkelové zpoplatnění emisí skleníkových plynů. „Se zpoplatněním, které již máme v Evropské unii, které se zavádí v Číně a které by se mělo zavést v mnoha dalších zemích po celém světě, můžeme podpořit náš průmysl a naše hospodářství, aby našly nejefektivnější způsob, jak dosáhnout klimatické neutrality,“ citovala Merkelovou stanice CNN.

Podle kancléřky, která se po 16 letech v čele německé vlády chystá odejít do politického důchodu, stojí před světovým společenstvím v otázkách ochrany klimatu stále mnoho práce. „Ještě jsme se nedostali tam, kam se dostat musíme,“ dodala Merkelová, pro níž je konference COP26 pravděpodobně posledním velkým summitem, kterého se účastní jako šéfka vlády.

Zároveň vyjádřila přesvědčení, že je stále možné zmírnit dopady oteplování Země. „Že jsou dopady klimatické změny zničující, víme. A musíme – a také říkám, že můžeme – uvést do praxe závěry pařížské klimatické dohody,“ dodala. Signatáři dohody se v roce 2015 v Paříži mimo jiné zavázali přijmout taková opatření, která povedou k oteplení planety nanejvýše o 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí.