Uprchlická krize už Česko stála přes sedm miliard

Stát, obce a kraje vydaly ke konci května na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 7,2 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 6,1 miliardy korun, přičemž největší položkou byly sociální dávky. Za ně stát vyplatil čtyři miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. K celkovým výdajům ještě uvedlo, že nezahrnuje výdaje obcí a krajů za květen. Řádově jde desítky milionů korun.

Úřad zároveň upozornil na to, že podle dat z počátku června bylo v Česku zaměstnáno zhruba 70 000 uprchlíků z Ukrajiny. Stát tak má v této souvislosti příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí uvedl, že nyní v ČR pracuje už skoro 77 000 Ukrajinců.

Na počátku dubna odhadl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), že celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny budou zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun.

Ministerstvo vnitra podle dnešních dat eviduje 380 212 víz dočasné ochrany, které Česká republika vydala uprchlíkům z Ukrajiny za zhruba čtyři měsíce trvání ruské invaze. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Ve středu se poprvé sešla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Důležitým tématem jednání byl státní rozpočet. V dohledné době sejde pracovní skupina pro veřejné finance a zabývat se bude mimo jiné nutností aktualizovat státní rozpočet pro letošní rok. Na základě diskutovaných témat a okruhů budou vytvořeny jednotlivé tematické pracovní skupiny, jejichž členové již budou řešit konkrétní doporučení.

O obnovení činnosti NERVu rozhodla vláda Petra Fialy letos v květnu. Poradní orgán vlády má 19 členů z řad renomovaných ekonomických expertů. Koordinátorem NERV je Jan Procházka, předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti. „Obnovení činnosti NERV byla reakcí naší vlády na současné potíže české, ale vlastně i evropské ekonomiky vyvolané jak dopady pandemie nemoci covid-19, tak v současnosti také především důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. Od činnosti Národní ekonomické rady vlády si slibujeme především posílení expertního zázemí vlády a nové impulzy, které nám pomohou dělat správná rozhodnutí,“ konstatoval premiér Fiala.