Švejnar odpovídá Klausovi: Ukazujete zamrzlost

Abych začal na pozitivní notu: Václav Klaus míval ve své vrcholné formě jeden dar. Dokázal svůj pohled na problém trefně pojmenovat a jako obratný politik pak svoji sémantickou percepci vnutit svým příznivcům a někdy i oponentům. Dokázal tak části české veřejnosti prodat i sám sebe coby špičkového ekonoma. Díky tomu se mu na desetiletí dopředu podařilo „ohnout“ i domácí debatu o tak zásadních tématech, jako je například naše role v Evropské unii či přijetí eura.

K naší smůle ale Václav Klaus špičkovým ekonomem nikdy nebyl. Ve světě ho jako ekonoma téměř nikdo nezná. Nikdy nepublikoval v předních světových ekonomických časopisech typu Quarterly Journal of Economics, American Economic Review či Econometrica. Jeho „nepolemika“ ZDE s mým textem v časopise Týdeník Echo ZDE ani nevykazuje schopnost analytického ekonomického myšlení.

Místo podstatné diskuze založené na logických ekonomických hypotézách a statistikách Václav Klaus podává jakýsi výčet tvrzení, osobních pocitů a stesků nad mojí „neerudicí“.

Klausovo stýskání začíná už v prvních větách vzpomínkou na disertační práci, kterou sepsal před více než půl stoletím. Možná ten stesk souvisí právě s tím, že chtěl uspět jako světový ekonom, ale nedokázal to. Jeho současné úvahy ukazují zamrzlost ve snaze pochopit ekonomické myšlení poloviny minulého století.

Od té doby se svět ekonomické vědy a její aplikace do hospodářské a sociální politiky podstatně vyvinul. Ve světě moderní ekonomie a její aplikace se vedou rigorózní diskuze na základě konkurujících si teorií a důkladných empirických šetření. Jsou založeny na matematických modelech a ekonometrických nebo experimentálních testech.

Kdyby to nebylo smutné, bylo by možná zábavné rozebrat více brumlání Václava Klause o tom, že se ve svém článku zaobírám i recesí, respektive nebezpečím, že by hospodářská (obzvláště úroková) politika České republiky mohla přivodit pomalejší ekonomický růst nebo hlubší pokles než ten, který nastane v okolních zemích.

V oblasti hospodářské politiky je Václav Klaus totiž dobře znám jako tvůrce ekonomické recese v Česku v letech 1997-98. Tato recese nezasáhla žádnou sousední zemi, byla zcela jednoznačně českým fenoménem. A my jsme nikdy nedohnali ztrátu životního standardu, který Václav Klaus způsobil. Česká ekonomika se totiž nikdy nedostala zpět na trajektorii, na které by bez této recese bývala byla. Srovnání trajektorie růstu reálného HDP Česka se Slovenskem a Polskem je toho dobrým příkladem (viz graf).

Avšak, nechme Václava Klause vzpomínat i psát. Citlivější čtenáři se snad do jeho textů mohou i vcítit, ale berme je spíš jako svébytný žánr memoárů bývalého politika.