Třicátníci se do očkování tolik nehrnou. S nižším věkem může nezájem i stoupat, naznačují data

Mladší ročníky mezi 35 a 39 lety se v první den registrací hlásily v podstatně pomalejším tempu, než ročníky starší. Zatímco u věkové kategorie 40 až 44 let se už mezi půlnocí a ránem zaregistrovalo 100 tisíc lidí, mladší ročníky na tuto metu dosáhly až v odpoledních hodinách. Jak ukazují data výzkumu Život během pandemie, s dál klesajícím věkem by mohla klesat právě i ochota k očkování.

Na to, jaký zájem projeví mladší ročníky o očkování, čeká i vláda. K očkování proti covidu-19 se do pondělních 13:00 zaregistrovalo více než 101 000 lidí ve věku 35 až 39 let, u předchozí skupiny ve věku 40 až 44 let, která se hlásila před týdnem, byl však zájem vyšší. Přes sto tisíc se zaregistrovalo už ráno. Od úterní půlnoci by se měla možnost přihlašování otevřít pro všechny nad 30 let.

Podle zájmu v mladších kategoriích chce pak vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodnout o podobě další kampaně. Ta by podle něj měla mířit právě na mladé. Ministerstvo zdravotnictví a úřad vlády chtějí podle premiéra po „celebritách z řad lékařů“ do kampaně zahrnout také například sportovce. Zatím stát na reklamu očkování proti covidu v médiích za duben a květen podle Babiše vynaložil 28 milionů korun.

Potřebu zaměřit kampaň na mladší ročníky naznačují i výsledky dlouhodobého průzkumu Život během pandemie. S klesajícím věkem totiž podle průzkumu klesá ochota se očkovat. Nejvyšší zájem o očkování projevují lidé nad 55 let, v případě věkové kategorie mezi 35 a 54 lety už se spíše či rozhodně odmítá očkovat 26 % lidí, u lidí mezi 18 a 34 lety už jde o 34 %.

Zatímco u respondentů starších 55 let se podle výzkumníků zájem od září zvýšil, mezi lidmi do 34 poklesl. „Mezi mladými dospělými do 34 let došlo do února k významnému poklesu (z 56 na 42 %), který nevyrovnalo ani posílení zájmu na počátku března,“ uvádí výzkumníci. V současnosti má zájem v této věkové kategorii 46 % lidí. „Propad zájmu mezi nejmladšími ročníky může být reakcí na očkovací strategii, která přednostně cílí na nejstarší obyvatele, nebo může být také důsledkem dojmu, že ve vlastní věkové kategorii nemá nemoc tak závažné dopady,“ dodávají výzkumníci.

Roli hraje i vzdělání, zatímco u lidí starších 55 let jsou problémem určité bariéry v dostupnosti očkování, u mladších ročníků se podle průzkumu rozdíly projevují především v samotné ochotě nechat se očkovat. „Zejména je to dané důvěrou v instituce, experty či vědu, která se promítá do důvěry k očkování. Potom informačními zdroji i případnými výnosy. Ti do 55 let střední a vyšší třídy to mají často spojené s nějakým uvolněním toho, že budou moci cestovat, využívat nějaké služby. U lidí bez maturity jsou cestování či služby využívané mnohem méně,“ řekl deníku Echo24 sociolog Daniel Prokop.

Vakcínu může na základě věku dostat více než 6,6 milionu obyvatel Česka a vybrané profese či chroničtí pacienti. Do neděle se jich podle dat ministerstva zdravotnictví registrovalo nebo už vakcínu dostalo 4,2 milionu, tedy asi 39 procent populace. K navození kolektivní imunity je třeba očkovat zhruba 70 procent celé populace. „V tuto chvíli je naočkováno alespoň první dávkou již 55 procent lidí nad 40 let,“ uvedla Chytrá karanténa na Twitteru.

Lidí ve věku 35 až 39 let žije v Česku podle údajů Českého statistického úřadu ze začátku letošního roku asi 763 000. Vakcínu už dostalo více než 87 000 lidí v tomto věku, u 41 000 bylo očkování dokončeno.

V současné době na podání první dávky nebo možnost rezervovat si termín očkování čeká více než 753 000 lidí. Očkování je spolu s negativním testem nebo nedávno prodělanou nákazou možností, jak prokázat svou bezinfekčnost. Je třeba například pro návštěvu restaurační zahrádky, některých služeb či ubytování. Od pondělí se podmínky změnily, nákaza chrání až půl roku a k ochraně po očkování stačí 21 dní po první dávce. Někteří odborníci to kritizují, imunita bez druhé dávky podle nich není dostatečná.