Nákaza se stále dominantně šíří mezi mladými

Zatímco se vláda snaží dohnat očkování u rizikových věkových kategorií, virus jí „vychází vstříc“. Situace v zemi zůstává stabilní a nárůsty pozitivních a zejména hospitalizací či úmrtí jsou minimální. Jak ukazují data ministerstva zdravotnictví, roli hraje zřejmě to, že se virus stále dominantně šíří mezi mladými, u kterých je menší riziko těžkého průběhu onemocnění. Covid-19 tak zároveň „promořuje“ nejméně naočkované skupiny.

Přírůstky nově nakažených se v posledních dnech pohybují mezi dvěma a třemi sty nově pozitivních denně a kolísají. Zatímco o víkendu oproti předchozímu týdnu klesaly, v pondělí a úterý rostly a ve středu se opět množství nových případů snížilo. Ve čtvrtek pak počet nových případů spadl dokonce na 167, o 22 méně než ve stejný den před týdnem. Incidenční číslo, které udává počet nově potvrzených případů nákazy za posledních sedm dní na každých 100 000 obyvatel, se snížilo ze středečních 13 na 12 případů. Nejvyšší je nadále v Praze s 28 případy a nejnižší ve Zlínském kraji se zhruba pěti případy. Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, pak ve čtvrtek kleslo ze středečních 1,06 na 1,02.

Jak ukazuje podrobnější rozbor dat, značný rozdíl panuje nejen mezi kraji, ale i v samotném rozložení epidemiologické zátěže mezi různé věkové kategorie. V sedmidenní incidenci totiž výrazně dominuje šíření nákazy mezi lidmi ve věku od 12 do 29 let, v některých krajích pak i v nižší kategorii 6 až 11 let. Zatímco mezi lidmi staršími 65 let dosahuje nejvýše incidence se zhruba sedmi pozitivními nálezy, u mladších kategorií dosahuje desítek nakažených.

Za celou zemi se sedmidenní incidence na 100 tisíc obyvatel dané věkové skupiny u všech věkových kategorií mezi 12 a 29 lety věku pohybuje kolem 30 nových případů. S nižším i vyšším věkem pak výrazně klesá, například v rizikové kategorii lidí starších 65 let jsou to už pouze 3 nové případy. Podobně nízká čísla jsou i u nejmenších dětí.

Značné rozdíly však panují mezi jednotlivými kraji. Například v nejvíce zasažené Praze je mezi dětmi do 12 let věku přes 34 pozitivních nálezů na sto tisíc obyvatel, v kategorii 12 až 15 let pak přes 57, u kategorie 16 až 19 let 63 a u lidí do 29 let věku až 73 pozitivních případů. Podobně vysokých čísel mezi nejmladšími lidmi dosahuje například také Liberecký kraj, oproti tomu u rizikových skupin starších 65 let je sedmidenní incidence pouze 5,5 nových případů.

Naopak v současnosti nejméně zasaženém Zlínském kraji vystupuje pouze věková kategorie od 16 do 19 let, kde je incidence přes 28 nových případů, v ostatních věkových kategoriích se pohybuje většinou pod deseti novými případy. Podobně je na tom například i Olomoucký či Moravskoslezský kraj.

Podle vládního poradce a předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka tvoří v současnosti nové případy nákazy až z 85 % neočkovaní jedinci, mezi plně naočkovanými je to kolem 10 %. Nižší věkové kategorie patří k těm nejméně proočkovaným. Kromě toho, že je stát k očkování pustil až jako poslední, může hrát roli podle sociologů například menší strach ze zdravotních dopadů v případě nákazy.

Plně dokončené očkování má tak v kategorii od 16 do 29 let celkem přes 570 tisíc lidí, což je zhruba 38 % z této části populace. Celkem se očkování účastní 51 % lidí z této kategorie. V nedávno otevřené kategorii od 12 do 15 let má pak dokončené očkování jen necelých 10 % dětí, s registrovanými a čekajícími na termín je to pak 29 %.

Očkováno proti covidu-19 bylo ve středu asi 44 000 lidí, což je zatím největší množství očkovaných za den v tomto týdnu. V posledních týdnech ale denní počty očkovaných výrazně klesají. Zatímco v polovině července bylo ve všedních dnech očkováno ještě skoro 100 000 lidí denně, tento týden už je to jen kolem 40 000 lidí denně. Od začátku očkování loni v prosinci bylo v Česku podáno přes 11 milionů dávek vakcín proti covidu-19 a zhruba 5,42 milionu lidí bylo plně naočkováno.