Tři roky od Berlína: Někdo brání vyšetřování, míní Čech, který přišel o manželku
Islamistický útok na vánoční trhy
NOVÉ
FOTO: Reuters
Už se nám daří lépe, ale následky teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně se stejně se synem musíme zabývat každý den, řekl ve čtvrtek veřejnoprávním médiím Petr Čižmár, který před třemi lety v německé metropoli přišel o ženu Naďu. Stejně jako další pozůstalí 12 obětí činu radikálního islamisty z 19. prosince 2016 si ve čtvrtek na místo útoku kamionem na náměstí Breitscheidplatz přišel smutnou událost připomenout.
„Musím říct, že se nám daří už lépe než před rokem, ale stejně se tomu pořád musíme věnovat denně, těm následkům, nejenom v životě běžném, kdy mě to dost vytěžuje, tak nějak zhruba na 100 procent, ale také se pořád věnujeme výsledkům z parlamentního vyšetřovacího výboru, protože pořád se ještě celá ta věc nevysvětlila nebo nevyšetřila,“ uvedl Čižmár.
Právě fakt, že se dodnes řadu detailů o útoku Tunisana Anise Amriho nepodařilo objasnit, na což v týdnu upozornili i členové parlamentní vyšetřovací komise z opozičních stran, jedenačtyřicetiletého Čecha znepokojuje. „Zdá se, že jsou lidé, kteří jsou zjevně proti tomu vyšetření,“ poznamenal v narážce na to, že některé německé úřady brání výpovědím svých podřízených před vyšetřovací komisí.
I tak je ale už dnes jasné, že bezpečnostní úřady v případu Amriho opakovaně pochybily. Islamistu, který používal řadu falešných identit, několik měsíců sledovaly a věděly, že porušuje zákony a prodává drogy. Přesto nebyl zatčen. Ukázaly se také velké nedostatky v komunikaci mezi tajnými službami jednotlivých spolkových zemí.
Právě úplné vyšetření případu by Čižmárovi podle jeho slov mohlo pomoci, aby v sobě celou událost určitým způsobem uzavřel. Zatím se mu to nedaří. „Já bych to tak chtěl, abych takové dny zažíval, že bych si na to ani nevzpomněl, ale ono to nejde,“ poznamenal.
Čižmár, který nyní v Drážďanech sám vychovává osmiletého syna Davida, věří, že se německé úřady z útoku poučily a v případě podobného činu budou postupovat citlivěji k pozůstalým. Dodnes ho trápí to, že po útoku tři dny žil v absolutní nejistotě, protože nemohl zjistit, zda se čtyřiatřicetiletá Naďa stala jednou z obětí, nebo ne. „Nebylo kam jít,“ vzpomíná na dny, kdy se nemohl na nikoho obrátit.
„Ty informace mít museli, moje žena u sebe měla doklady, byla tady s kolegy, takže samozřejmě nebyl žádný problém ji na nějaké vysoké procento pravděpodobnosti identifikovat,“ míní a dodává, že tehdy zřejmě německé úřady improvizovaly, protože se nic takového dříve nestalo. Německé úřady už slíbily, že se to opakovat nebude a pozůstalé budou v podobných případech informovat výrazně rychleji.
Do budoucna si Čižmár hlavně přeje, aby se jim se synem dařilo žít co nejnormálnějším životem a aby se Davidovi nedostávalo žádného zvláštního zacházení kvůli tomu, čím musel projít. „Já myslím, že se s tím srovnává dobře, dokonce se zlepšil ve škole,“ říká o synovi. Ten ve čtvrtek k památníku na schodech vedoucích k Pamětnímu kostelu císaře Viléma, tedy k místu, u něhož se útok odehrál, přinesl srdíčko, které pro mámu vyrobil.
Svíčky a květiny večer k památníku, který je v předvánoční době obklopen tradičním trhem, přinášely i desítky dalších lidí, kteří často v tichosti a s viditelným pohnutím na místě několik minut posečkali. Přesně ve 20:02 dvanáctkrát zazněl zvon na připomínku všech obětí.
