Říká pravdu Babiš, nebo Číňané? Úřady se k tajemné schůzce v Sokolovně nehlásí
jednání premiéra v Průhonicích
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Schůzka českého předsedy vlády s čínským ambasadorem v Praze měla nejen nezvyklý a dosud ne zcela jasný obsah. Standardní nebylo ani místo setkání – namísto obvyklých reprezentačních prostor se Andrej Babiš s Čang Ťien-minem sešel v Sokolovně v Průhonicích. Tu přitom provozuje firma Imoba, spravovaná v rámci premiérovy bývalé firmy SynBiol společně s Agrofertem premiérem založeným svěřenským fondem. S tím přitom Babiš dle svých opakovaných vyjádření nemá nic společného.
O obsahu schůzky, která se konala nezvykle den před Štědrým dnem na žádost Číňanů, referují Češi a Číňané odlišným způsobem. Zatímco čínská strana vydala den po setkání tiskovou zprávu a o setkání Číňané referovali i na sociálních sítích, české úřady ke schůzce téměř dva týdny mlčí.
S dotazem, v jakém formátu se schůzka konala a kdo byl jejím pořadatelem, se deník Echo24 na úřady obrátil již na konci prosince. To, že by se úřad jakýmkoliv způsobem podílel na organizaci schůzky, odmítl zástupce ministerstva zahraničních věcí. „Ministerstvo zahraničí nemá o schůzce informace jiné než z veřejných zdrojů,“ uvedl několik dní po jednání Michal Bucháček z tiskového odboru Černínského paláce pro deník Echo24.
Informace o tom, jakým způsobem schůzka probíhala, ministerstvo podle svého mluvčího neobdrželo ani v tomto týdnu. „Ministerstvo zahraničních věcí ČR nebylo nijak zainteresováno v setkání premiéra Andreje Babiše s čínským velvyslancem dne 23. 12. 2018. Setkání se neúčastnil zástupce MZV, žádný zápis k dispozici nemáme,“ uvedl ve čtvrtek pro deník Echo24 Robert Řehák z tiskového odboru ministerstva.
Na okolnosti a formát schůzky se deník Echo24 opakovaně dotazoval i Úřadu vlády, do čtvrtečního odpoledne však informace neobdržel. Jedinou českou reakcí na výsledky schůzky tak zůstávají pouze slova samotného premiéra, který však průběh schůzky i její výsledek popisuje značně odlišně než čínský velvyslanec.
Babiš: Varování bereme vážně, o hrozbě budeme jednat
Způsob, jakým Číňané o schůzce informovali, považuje Babiš za neobvyklý. „Čínský velvyslanec komentoval neobvykle a veřejně schůzku, o kterou urgentně žádal, a kde velice nestandardním způsobem vyjádřil stanovisko čínské strany,“ uvedl premiér s tím, že Číňané nepravdivě informovali i o postoji české vlády k možné bezpečnostní hrozbě ze strany čínských technologických firem. „Varování NÚKIB bere vláda vážně a odpovědně. Od úřadu si vyžádala dodatečné informace, které má předložit na vládu 7. ledna.“ Bližší detaily k jednání však také nesdělil.
Úřady neuvedly ani to, v jakém konkrétním formátu se schůzka uskutečnila. Rozdílná interpretace tak může pramenit z možné skutečnosti, že se schůzky kromě Babiše a zástupce Číny neúčastnil nikdo další. Nejen politici, ale i lidé seznámení s diplomatickými zvyklostmi poukazují na to, že takový způsob i okolnosti jednání nejsou zcela standardní, navíc se zástupcem tak velké a významné země, jakou říše středu je. „Pokud by to bylo oficiální jednání, bylo by v nějakém širším formátu a určitě by z toho měl existovat zápis,“ doplnil pro Echo24 Michal Bucháček z ministerstva zahraničních věcí.
Jednání v Sokolovně, svatba na Čapím hnízdě
Kromě nejasného obsahu jednání je značně nezvyklé i místo, které premiér s velvyslancem pro svou schůzku zvolili - restaurace Sokolovna v Průhonicích. Budova, jež stojí nedaleko premiérova bydliště, byla zejména v minulosti místem, které Babiš hojně navštěvoval - v období svého působení v čele ministerstva financí zde například pořádal vánoční večírek pro své podřízené. Sokolovnu, společně s několika dalšími objekty v Průhonicích, také do února roku 2017 prostřednictvím svých firem vlastnil.
Provozovatelem i majitelem průhonické Sokolovny je společnost Imoba, patřící do koncernu SynBiol. Pod ten firma, v současnosti spravující i farmu Čapí hnízdo či průhonickou restauraci Paloma, přešla v roce 2013 vyčleněním z holdingu Agrofert. Obě společnosti premiér na začátku roku 2017 převedl do svěřenských fondů.
I přesto, že Andrej Babiš nemá, jak sám několikrát deklaroval, s firmami ve svěřenských fondech formálně nic společného, budov spravovaných právě Imobou nadále hojně využívá. Kromě jednání v průhonické Sokolovně k podobným účelům nadále využívá také restauraci Paloma, kam například v únoru loňského roku pozval prezidenta Miloše Zemana. Podobné místo zvolil i pro svou svatbu se svou dlouholetou partnerkou Monikou - ta se konala v létě 2017 na farmě Čapí hnízdo.
Deník Echo24 kontaktoval s dotazem, zda premiér užívá, a za jakých podmínek, i další majetek svých bývalých firem, mluvčího společností Agrofert a Imoba Karla Hanzelku i samotného šéfa vlády. „Jsme soukromá společnost, informace tohoto charakteru nezveřejňujeme,“ odpověděl deníku Echo24 Jan Pavlů za holding Agrofert. Premiér na dotaz neodpověděl.
Daňová povinnost
Užívání prostor soukromé společnosti k jednání s velvyslanci či prezidentem má kromě místa, nezvykle vzdáleného od centra města, také finanční aspekty. Pokud premiér ke svým jednáním využívá prostor soukromé firmy, je nutné za něj společnostem platit nájemné. To platí jak v případě, že by si prostory pronajal Úřad vlády, tak Babiš sám. "Kdyby si to pronajímal Úřad vlády, tak předpokládám, že by to nevyužíval zdarma. Tam by na to měla být nájemní smlouva mezi úřadem vlády a vlastníkem, zejména, pokud by to bylo dlouhodobé," řekl deníku Echo24 Martin Kopecký z Komory daňových poradců.
Babiš ani Úřad vlády podrobnosti o tom, proč se schůzka konala v Průhonicích, a zda tam úřad či sám premiér pořádá i další jednání, nesdělili. V případě, že by společnosti premiérovi prostory poskytovaly bezplatně, vznikla by mu s největší pravděpodobností povinnost odvést z užívání věci daň státu. „Když máte takový nepeněžní příjem, tak ho v obecné rovině máte zdanit, přičemž základem daně by měla být nějaká obvyklá cena tohoto příjmu,“ řekl deníku Echo24 Martin Kopecký.
„Obecně by při bezúplatném využití cizí nemovitosti mohl vzniknout bezúplatný příjem, který by mohl podléhat zdanění,“ uvedla pro deník Echo24 daňová poradkyně Lucie Wadurová s tím, že podstatná je zejména částka, za níž je obvykle objekt stejného typu pronajímán. Pokud by takový pronájem dosahoval u jednoho poskytovatele menší hodnoty než 100 tisíc korun ročně, byl by uživatel věci od daně osvobozen. Jiná situace by však nastala, pokud by měl premiér objekty či jejich části v užívání dlouhodobě. "V obecné rovině, pokud by někdo využíval majetek, který patří někomu jinému, třeba Agrofertu, a používal by to pro svoje osobní účely, a pokud by za to neplatil, tak by takový bezúplatný příjem danit měl. Protože obvyklá tržní cena za tyto pronájmy by přesahovala 100 tisíc korun," dodal pro deník Echo24 daňový expert Martin Kopecký.
