Papež a vlídná carevna i ostravský biskup

NÁZORY ČTENÁŘŮ

Papež a vlídná carevna i ostravský biskup
Hasič v Charkově likviduje následky výbuchu rakety. Foto: Unian
1
Názory čtenářů

František Schildberger

NÁZORY ČTENÁŘŮ: Co mnou otřásá nejvíc při současné agresi Ruska proti Ukrajině, je mimořádná krutost, jaké je vystaveno město Mariupol. Vytrvalé ostřelování vyjednaných koridorů pro odchod nevojáků do bezpečí, snaha o co největší ničení a zabíjení mi připadá, jako by ani nebyla ani dílem lidí, nýbrž démonů.

„Bratři a sestry, právě jsme prosili Pannu Marii. Město Mariupol, které nese její jméno, se stalo mučednickým městem v trýznivé válce, která devastuje Ukrajinu. Tváří v tvář barbarskému zabíjení dětí, nevinných lidí a bezbranných civilistů neexistují žádné strategické důvody, které by obstály…“ řekl už 13. března na náměstí Svatého Petra papež František. Jeho slova a výzvy k modlitbám však však nezabránily vybombardování divadla, pod nímž se v krytu schovaly stovky civilních obyvatel města a dalším hrůzám.

Mariupol při svém založení v 18. století nebyl pojmenován přímo podle Matky Boží Panny Marie, ale podle ruské carevny, která si zvolila za své jméno Panny Marie. Marie Fjodorovna rozená Sofie Dorothea von Württemberg (1759–1828) byla manželka ruského cara Pavla I. (narozen 1754, syn Kateřiny II.) a matka deseti dětí, mezi nimi carů Alexandra I. (1777–1825) a Mikuláše I. (1796 – 1855), jedna z jejích dcer se provdala do dodnes panující nizozemské královské rodiny.

Marie Fjodorovna vešla do ruských dějin jako laskavá carevna, žena se sociálním cítěním, manželka oddaně milující svého násilnického muže (Pavel I. byl zavražděn roku 1801 svými vlastními důstojníky). A tato carevna má i zvláštní spojitost s naší zemí: jejím prapradědečkem byl český šlechtic Ferdinand August Leopold, 3. kníže z Lobkowicz.

A snad má nějaký hlubší význam i to, že Marie Fjodorovna je takto příbuzná i nedávno zesnulého prvního ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze –vždyť Mariupol se podobá Ostravě počtem obyvatel (to ovšem před válkou) i rozvojem hutního průmyslu a také architekturou z 50. let (ta je dnes ovšem v ruinách).

Ferdinand August Leopold byl – v mužské linii – v osmé generaci předek prvního olomoucko-ostravského biskupa Františka Václava Lobkowicze.

Sestupme, pokud chceme, po schůdkách lobkowiczkých generací: Ferdinand August Leopold, 3. kníže z Lobkowicz (1655–1715); další schod: jeho syn Filip Hyacint Josef, 4. kníže z Lobkowicz, vévoda Zaháňský (1680–1734); jeho syn Ferdinand Filip (1739–1784), 6. kníže z Lobkowicz, vévoda Zaháňský; jeho syn František Josef Maxmilián (1772–1816), 7. kníže z Lobkowicz a 1. vévoda Roudnický, přítel Beethovenův a Haydnův, otec 12 dětí; jeho druhorozený syn Jan Karel Filip (1799–1878), titulem princ, ne kníže, zakladatel křimické linie rodu (majitel panství Konopiště, které Lobkowiczové prodali arcivévodovi Františkovi Ferdinandovi d´Este); syn Jana Karla Filipa František Evžen (1839–1898); jeho čtvrtý syn Jaroslav (1877–1953), už jen jaksi v závorce 11. kníže z Lobkowicz a 5. vévoda Roudnický, jinak podporovatel T. G. Masaryka v jeho boji proti Rakousko-Uhersku. A Jaroslavův druhorozený syn Jaroslav Claude (1910–1985) je otcem poslance Jaroslava Lobkowicze a biskupa Františka Václava (1948–2022).