Kubera by podpořil žalobu na Zemana. „Kdyby mu ČSSD navrhla Ferdu Mravence, má ho jmenovat“

Šéf Senátu Jaroslav Kubera (ODS) by podpořil užší variantu žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Ta se týká zdlouhavého odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Podle něj má Zeman jmenovat kandidáty bez otálení, „i kdyby mu ČSSD navrhovala Ferdu Mravence“, uvedl Radiožurnálu. Návrh ústavní žaloby na prezidenta, kterou připravil senátor Václav Láska (Senátor 21), projedná Senát zřejmě ve středu v podvečer. 

„Na stole jsou dvě žaloby: jedna širší, druhá je kauza Staněk, abych to řekl pochopitelně. Tam jsem připraven s takovou žalobou souhlasit,“ uvedl. „Pokud jde o případ s ministrem kultury, tak mám naprosto jednoznačné stanovisko: kdyby mu sociální demokracie navrhla Ferdu Mravence, tak ho má jmenovat. Říkám to s plnou vážností, protože to znám z koaličních vyjednávání za léta, kdy jsem v politice,“ řekl Radiožurnálu Kubera.

Užší varianta ale nezískala dostatečnou podporu pro zařazení do programu jednání, senátoři se tak budou vyjadřovat pouze k širší verzi žaloby. Předkládat lze pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. „O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen,“ uvádí jednací řád. 

Návrh žaloby je postaven na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Konkrétně je v návrhu prezidentovi vytýkáno osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR.

Impulzem k vypracování žaloby bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury. Prezident v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou. Podle prezidentova mluvčího je návrh pseudožalobou, která je projevem bolševického myšlení jejích autorů.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pro podání žaloby pak bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.

Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: „Král je nahý, braňme demokracii.“ Před Hradem se demonstrovalo proti Zemanovi