Blbí a blbější. Inteligence se výrazně snižuje. Proč lidé hloupnou?

PROČ KLESÁ INTELIGENCE?

Blbí a blbější. Inteligence se výrazně snižuje. Proč lidé hloupnou?
Digitální svět neskýtá vhodné prostředí pro přemýšlení a pozornost. I velmi intelektuálně náročná zaměstnání se zrychlila natolik, že vyžadují postřeh, povrchní pozornost a mělké myšlení spíš než hlubokou analýzu. Foto: Jan Zatorsky
2
Týdeník
Tereza Matějčková
Sdílet:

„Bylo najednou méně významných mužů? Vůbec ne! Uvázl veškerý život? Nikoli, zmohutněl! Nedály se dříve zvrácenosti? Dály se jich spousty!“ Navzdory tomu je Ulrich, protagonista Muže bez vlastností od Roberta Musila, přesvědčen, že něco je ve vzduchu. Šíří se tajemná nemoc – blbost. Jenže Musil, který intelektuální nesmělosti věnoval skvostnou přednášku O hlouposti, pořádně nevěděl, o čem mluví. Proslov přednesl roku 1937, v době, kdy inteligence stoupala. To naše doba je na tom hůře. Hloupneme, a ještě na to máme data.

Po větší část dvacátého století tomu tak nebylo. Morální filozof a psycholog James Flynn si všiml, že mezi lety 1932 a 1978 se zvýšilo IQ v průměru o 14 bodů. Tento masivní nárůst započal mnohem dřív, nejspíš v posledním desetiletí devatenáctého století, a inteligence rostla zvlášť ve dvou skupinách, mezi nevzdělanými lidmi a ženami.

Ale položme si nejprve základnější otázku: Co je to inteligence? Jednoznačná odpověď neexistuje, zvlášť ne mezi těmi, kteří výzkumu inteligence zasvětili profesní život. Vyjděme tedy z definice, kterou formuloval James Flynn, novozélandský nestor tohoto výzkumu. Inteligence je souborem dovedností, mezi něž patří abstraktní a logické myšlení, dále představivost, a tedy rovněž schopnost uvažovat o hypotetických možnostech, a konečně jazykový cit.

Prudký nárůst inteligence v průběhu dvacátého století získal i své jméno: říká se mu Flynnův efekt. Je poněkud paradoxní, že pojem vznikl v roce 1984. Tou dobou se již rodili lidé, jejichž inteligenční kvocient bude svědectvím toho, že nárůst není nezvratný. V průběhu osmdesátých let nastává totiž pád. Nejlépe tento vývoj zdokumentovali norští vědci. Ti vyhodnotili data z vojenských odvodů, přičemž sledovali mladé muže mezi lety 1962 a 1991. Podařilo se jim systematicky ukázat to, co se postupně začalo vyjevovat i v dalších zemích, v Británii, Francii nebo Estonsku. Inteligence stoupala po celá šedesátá léta, v sedmdesátých letech stagnovala a v osmdesátých začala padat. Průměrné tempo poklesu se pohybuje kolem tří bodů za desetiletí, což znamená, že mezi lety 1975 a 2020 se průměrný inteligenční kvocient snížil o 13,5 bodu.

Celý esej si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články