Tato válka pootevřela jedno okno příležitosti

KOMENTÁŘ

Tato válka pootevřela jedno okno příležitosti
Německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Válka na Ukrajině, toto čiré neštěstí a hrůza, může nést i nějaké dobré vedlejší efekty. Například je tu možnost, že by směrodatní politici v západní Evropě začali revidovat politiku boje s globálním oteplováním. Z něj je už dávno politické náboženství a revize náboženství, nějakého jeho ústředního pilíře, většinou otevře cestu k jeho zániku.

Německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck poskytl včera rozhovor stanici Deutschlandfunk. Říká v něm, že „nad jakoukoli politickou pozicí musí zvítězit pragmatismus, jistota dodávek musí být zabezpečena“. Těmi dodávkami se myslí dodávky energie. Habeck připouští udržení uhelných elektráren „v záloze, a možná dokonce v běhu“. Habeck je spolupředseda strany Zelených, už před pár dny odsud zazněla potřeba ještě jednou zhodnotit (zatím nikoli přehodnotit) odchod z jádra. Sice to neznamená, že by mohli opět zapnout ty tři jaderné elektrárny, které vypnuli loni, jen před pár týdny, „pouze“ se otevírá možnost, že poslední tři jaderné elektrárny, které mají vypnout letos, letos nevypnou.

 

Jsou to koncese, jak Habeck říká, „krátkodobé“, už ve střednědobém horizontu chce tedy uhlí a jádro vrátit do klatby. Ve středním výhledu, do něhož se odsouvá uskutečnění zelené utopie, budou už zcela dominovat sluneční a větrná energie s plynovými elektrárnami v záloze, přičemž se plyn už nebude kupovat v Rusku, ale všude jinde po světě (patrně o desítky procent dráž). Přesto jsou Habeckovy vývody malá senzace, přicházejí od šéfa nejzabetonovanějších environmentalistů Evropy, jejichž názory prostoupily celou vládu nejsilnější členské země EU. Úměrně tomu, jak bude polevovat tlak na cíl klimatické neutrality z Berlína, bude ji Brusel méně vnucovat v Praze a jinde.

Zajímavou zprávou včerejšího dne byl i prudký pád ceny emisních povolenek na evropském kvazitrhu s povolenkami ETS: z maxima 97 eur za tunu, kam se vyšplhala 23. února, na 67 eur včera. Proč? Jako jeden z důvodů se nabízí ztráta víry v budoucnost ETS.

Bohužel předpoklad, že Green Deal v Evropě končí, je zatím velmi předčasný až zbrklý. Lidé jako Habeck nebo viceprezident Evropské komise Frans Timmermans (ten Putinovi vyčítá, že válkou na Ukrajině okradl o naši pozornost klimatickou krizi) mají do uhlíkové neutrality politicky, zřejmě i psychicky ohromně nainvestováno. Ještě před dvěma týdny autor slyšel od činitele německé vlády, že krize na Ukrajině naopak povede, musí vést ke zvýšení tempa při stavbě obnovitelných zdrojů.

Čeká nás teď další prudké zdražování energií a část politické scény, pro niž jsou drahé energie cílem, který sice nevytrubuje do světa, ale tak úplně se jím netají, bude mít tendenci růst cen svést jenom na Putina. Člověk se neubrání podezření, že této části politické třídy válka na Ukrajině v jistém smyslu konvenuje. Pokud české politice leží na srdci nebezpečí energetické chudoby, musí z Habeckových slov vyčíst to, že v EU se právě otevřelo okno příležitosti. A musí do něj velmi agresivně vlézt, začít okamžitě a veřejně požadovat revizi Green Dealu, souboru opatření Fit for 55, hledat pro tu revizi po Evropě spojence.

 

×

Podobné články