Brexit zájmem o ostrovy moc neotřásl. Češi nejvíc žádali občanství až po referendu

Ochabl nějak po hlasování o vystoupení Spojeného království z Evropské unie zájem o britské ostrovy? Ubylo lidí, kteří by se chtěli přestěhovat do Londýna nebo Edinburghu? Podle oficiálních statistik britského ministerstva vnitra ani ne – v roce 2015, kdy tehdejší premiér David Cameron přislíbil celostátní referendum o setrvání v unii, úřady kladně vyřídily občanství méně uchazečům než v letech, kdy se brexit začal realizovat. I zájem Čechů stoupl až po hlasování. Přibylo však zamítnutých žádostí z „nacionalistických“ důvodů, ukazují čísla.

Dnes už je to nešťastná historie. Ministerský předseda Cameron se před celostátními volbami 7. května 2015 v případě úspěchu zavázal uspořádat hlasování o odchodu z bloku. Nedlouho poté rezignoval, ale cesta k brexitu pokračovala. Referendum proběhlo 23. června 2016 a skončilo těsně ve prospěch odpůrců EU, nikdy nevyužitý článek 50 byl pak aktivován 29. března 2017.

Zpětně se na brexit mnohdy hledí jako na dějinnou chybu, rozhodně však nelze říci, že by se lidé z celého světa snažit v zemi usídlit. Mnohdy to bylo naopak. V roce 2015 projevilo zájem o britské občanství 118 109 lidí, v roce 2016 pak počet žádostí vystoupal dokonce na 149 421 a v roce 2017 pak činily 123 115. I v době táhlých vyjednávání o parametrech fungování Británie mimo unii se tak zájem držel, mnohdy také stoupal.

Ne zcela jednoznačně vyšel i počet udělených občanství. V období okolo referenda jich bylo nejméně právě v době, kdy Cameron hlasování slíbil, a sice 17 054 za druhé čtvrtletí roku 2015. Poté však jejich počet jen stoupal až na 53 195 v prvním čtvrtletí roku 2016. Po referendu schválená občanství lehce stoupla, aby pak postupně klesla do poloviny roku 2017. Krátce po aktivaci článku 50 pak zase nových občanů každý kvartál přibývalo až na asi 46 tisíc na počátku roku 2018. Na de facto stejné úrovni zůstalo i procento zamítnutých žádosti. Z 5 procent v roce 2014 se zvedlo na 6 procent v roce 2017.

A co Češi?

Velká Británie vždy pro Čechy patřila k relativně lákavým destinacím. Od 10 udělených občanství v roce 1995 však zájem Čechů výrazně zesílil a nikdy nebyl silnější jako v období po brexitovém hlasování. Od vyhlášení referenda britské úřady udělily status plnohodnotného občana 1 219 Čechů. A zatímco v uplynulých letech se to týkalo jedné nebo dvou stovek lidí, v plně covidovém roce 2017 dosáhlo na občanství rovnou 534 Čechů.

Počet zamítnutých žádostí po brexitu stoupl jen zanedbatelně, výrazněji se ale proměnila skladba důvodů k odmítnutí takové podané žádosti. Více než dvojnásobně narostla kolonka v kategorii „Nesplňuje požadavky na ‚dobrého občana‘“. V roce 2014 činil pčet takovýchto odmítnutí 1 095, zatímco v roce 2017 už 3 119. Lehce stouply také „nacionalistické“ důvody „Bydliště“ a „Nedostatečná znalost anglického jazyka a poměrů“. Naopak přestaly vadit chyby administrativního rázu.

Svazek Británie s Evropskou unií skončil definitivně vloni 1. ledna. S příchodem Nového roku skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od vystoupení z EU 31. ledna předloňského roku. Británie však má s unií stále v určitých oblastech spory. Jsou to unií požadované kontroly zboží mířícího do Severního Irska z ostatních částí Spojeného království a rybolovná práva. Hlavně francouzští rybáři protestují proti úřadům v Londýně a na rybářských ostrovech, které podle nich nespravedlivě rozdělují rybolovné licence k lovení v britských vodách.

Kvůli brexitu se Británie potýká s nedostatkem pracovníků v určitých profesích i s komplikacemi v dodavatelských řetězcích. Britští zemědělci tvrdí, že kombinace dopadů brexitu a pandemie covidu-19 vedla k exodu východoevropských pracovníků z jatek a od zpracovatelů masa. V Británii chybí i řádově desetitisíce řidičů nákladních aut. Británie musela na čas kvůli tomu zavřít nebo omezit provoz některé čerpací stanice v zemi, pohonné hmoty na ně neměl kdo dovézt.