Fajt má ještě co vysvětlovat. Galerie chce koupit obraz za 36násobek jeho ceny
Předražené Zvěstování
NOVÉ
Foto: Jan Zatorský
Národní galerie se znovu ocitá v centru pozornosti. Tentokrát kvůli středověkému obrazu od Mistra vyšebrodského oltáře, který se instituce v průběhu loňského roku rozhodla odkoupit od podnikatele Richarda Fuxy. Ovšem zatímco ten si jej půl roku předtím v Německu opatřil za 70 tisíc eur, tedy přibližně 1,8 milionu korun, galerie se jej chystá koupit za 65 milionů. A s jejím bývalým ředitelem Jiřím Fajtem se zásadně neshodnou, jak se k takové částce za obraz, který je k tomu poničený, vůbec došlo. Případ rozebral deník Právo.
Fuxa, současně spolumajitel firmy specializující na venkovní reklamu BigBoard, není co do obchodu s uměním žádným nováčkem. Před časem kupříkladu koupil od Ivana Lendla jeho sbírku Muchových plakátů. Vyšebrodské Zvěstování zakoupil ke konci roku 2017 ve frankfurtské aukční síni Döbritz, v jejímž katalogu byl obraz vedený jako „Desková malba, Mistr vyšebrodský, původem z Čech, kolem roku 1350“.
Nejasné je ovšem to, kde se vzala pozdější cenovka 65 milionů, za níž ji od Fuxy má získat Národní galerie, oba aktéři hovoří úplně opačně. „Nový majitel nejdříve nechtěl obraz vůbec prodat, nakonec však galerii zaslal písemnou nabídku na 65 milionů korun. Takže cenu určil majitel, a nikoliv galerie, nebo dokonce já,“ sdělil deníku Právo Jiří Fajt. Podnikatel ovšem pro Deník N řekl, že cenu navrhla galerie.
"Požadavek na nákup obrazu Zvěstování od Mistra vyšebrodského oltáře, který má odkoupit Národní galerie jsem převzal po svém předchůdci bez nějakého stanoviska," řekl Echo24 bývalý ministr Antonín Staněk. "Vzhledem k pochybnostem, jež se v médiích a v Odboru muzeí a galerií vynořily na posudky dodané bývalým ředitelem NG (Fajtem), jsem vydal pokyn odpovědnému náměstku (Vlastislavu) Ourodovi, pod kterého NG Praha spadá, aby celou záležitost prověřil," popsal svůj tehdejší krok Staněk.
Jen torzo či fragment originálu
Situaci ještě o něco komplikují názory odborníků, kteří se shodují na tom, že obraz je ve špatném stavu. Podle posudku vypracovaného Janem Klípou z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR je dílo prakticky nevystavovatelné, a to i po eventuálním restaurování, které by navíc bylo nákladné a složité. V posudku se mimo jiné uvádí, že „jde spíše o obraz určený ke studijním účelům a k depozitárnímu uložení. Jeho krátkodobé vystavení si lze představit, trvalé umístění do stálé expozice… je však z galerijního hlediska v podstatě nemožné“. Deska obrazu je dle jeho soudů výrazně prohnutá a značná část plochy byla poškozená nebo domalovávaná.
Klípa při posuzování reálné ceny prý vycházel z toho, že díla Mistra vyšebrodského oltáře má pro českou gotiku zásadní význam. „Dílo je však zásadně poškozeno a nepříliš uspokojivě restaurováno, lze tedy hovořit nanejvýš o torzu či fragmentu původního obrazu,“ píše. I když v Německu se prodal za 36násobně nižší částku, „pro české sbírky… je však hodnota obrazu nepochybně větší než pro případné zahraniční zájemce“, argumentuje. I proto stanovil domácí cenu na 10 až 12 milionů korun. Současný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se už nechal slyšet, že se případu bude blíže věnovat.
Fuxa by přitom neměl potíže s tím, že by se obraz galerii alespoň zapůjčil. „Určitě bych obraz Národní galerii půjčil a jsem otevřený ukázat ho zveřejnosti. Můj nadační fond a moje aktivita spočívá hlavně v tom, zpřístupnit díla a pracovat s nimi. Jestli je toto pro stát cenný obraz, tak ho automaticky a bez problému poskytnu,“ řekl už dříve.
Fajt se rozebíral v jednom kuse
O Národní galerii v Praze bylo v posledních měsících slyšet především v souvislosti s jejím šéfem. Tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) v dubnu Jiřího Fajta odvolal za údajná manažérská selhání a nevyjasněné proplácení odměn, což vyvolalo poprask a vedlo ke vzniku několika petic kulturní veřejnosti. Psali jsme kupříkladu zde. Staněk na ně na Hamáčkovu výzvu reagoval v polovině května oznámením rezignace. Prezident Zeman ji původně dlouho odmítal přijmout, vyhověl až pozdějšímu Babišovu návrhu na ministrovo odvolání. Podle ústavních právníků v tomto případě prezident návrhu předsedy vlády vyhovět musel, a to bez zbytečného odkladu. Prezident argumentoval tím, že mu ústava nestanovuje žádnou lhůtu. V mezidobí však vznikla vládní krize, koaliční ČSSD svou účast v kabinetu Andreje Babiše podmiňovala tím, že Zeman na post ministra kultury jmenuje jejího nového kandidáta Michala Šmardu.
To prezident odmítl s tím, že Šmarda není odborníkem na kulturu, kývl až na jméno bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Staněk ještě před koncem svého vládního angažmá vypsal výběrové řízení na nového ředitele galerie, Zaorálek jej však zrušil. O nesrovnalostech okolo bývalého šéfa NG Fajta jsme psali třeba zde.
