V Dánsku instalovali náhrobek královny Margarethe II. Skleněný sarkofág je z Čech
SKLENĚNÝ SARKOFÁG
V katedrále v dánském městě Roskilde tento týden instalovali sarkofág, který bude zdobit náhrobek dánské královny Margrethe II. Velký skleněný ovál byl podle návrhu dánského designéra Björna Nörgaarda odlit v Čechách v dílně výtvarníka a skláře Zdeňka Lhotského. O instalaci náhrobku informoval tento týden dánský tisk s odvoláním na královský palác.
Dánská královna, která tento měsíc oslavila osmasedmdesáté narozeniny, si náhrobek objednala už v roce 2003. Ve tři metry dlouhém skleněném oválu jsou postavy královny a jejího letos zesnulého manžela, prince Henrika. Ostatky královny by měly po její smrti spočinout pod zemí v hrobce v katedrále v Roskilde, princ Henrik byl v únoru zpopelněn a jeho popel byl uložen zčásti v soukromé zahradě zámku Fredensborg a zčásti rozprášen do moře. Tak si to princ před smrtí přál.
Dronning Margrethes sarkofag er færdiggjort https://t.co/xYGD9cQYYD pic.twitter.com/VJo4N61e1T
— TV 2 NEWS (@tv2newsdk) 23. dubna 2018
Skleněný ovál, který váží asi sedm tun, spočívá na třech žulových pilířích zdobených stříbrnými slony. Sarkofág byl odlit v Čechách pod vedením skláře Lhotského. Ten před třemi lety v médiích uvedl, že zakázku původně dostala firma ve Spojených státech, ale nedokázala to udělat. „Je to moje dosud největší a nejprestižnější dílo v symbolickém i reálném smyslu,“ řekl v březnu 2015 Lhotský. Informace o díle zatím podle svých slov nemůže podle dohody se zadavatelem poskytnout.
Sarkofág vznikl podle návrhu předního dánského sochaře Bjorna Norgaarda a na výrobě se podíleli kromě Lhotského a pražských cizelérů z firmy Karla Holuba ještě Dánové a Italové. Proces trval déle než 15 let. Záměrem bylo vytvořit moderní sochu pro památku dánské královny Margrethe II. Nejnáročnější byla právě výroba skleněných částí. Ve skleněném oválu je vymodelován prázdný prostor pro dvě postavy panovníků v životní velikosti. Chybějící postavy ve skle symbolizují prázdnotu moci.
Celý náhrobek stál podle dánského tisku 29 milionů dánských korun (téměř sto milionů Kč). Královský palác zveřejnil tento týden několik fotografií z instalace náhrobku, kterou podle deníku El País natáčel na kameru, na objednávku dánské královny, dokumentarista Pavel Štingl.
V gotické katedrále ve městě Roskilde byla od 15. století pohřbena řadadánských panovníků, včetně rodičů i prarodičů současné královny.
Těžká práce a setkání s královnou
Pelechovská huť si na broušení a dokončení sochy dokonce přistavěla samostatný objekt. Na výrobě se podílelo 14 lidí. Čtyřtunová socha je ze šesti skleněných kusů. „Před pěti lety jsme vyrobili pětinový model a já prosadil, aby to bylo ze šesti kusů, což se ukázalo jako šťastný nápad,“ uvedl Lhotský. „Není to komplikované na tavbu, ale na pasování a manipulaci,“ dodal. Každý kus měl po utavení zhruba 900 kilogramů, z nichž se 200 kilogramů odřezalo. Po utavení musel každý z kusů zůstat tři a půl měsíce v peci, aby dostatečně vychladl a neměl vnitřní pnutí.
Čtyřtunový skleněný objekt stojí na třech kamenných pilířích. Jejich materiál pochází z různých míst ostrovní říše – vytěžen byl v Grónsku, na Faerských ostrovech a v Jutsku. Skleněnou část nese šest sloních hlav z ryzího stříbra odlitých v Itálii. Stříbrné fazety, které rámují skleněné bloky, jsou z Prahy. Bronzové heraldické symboly na vrchu objektu odlila dánská huť, jsou pokryté plátkovým zlatem.
Velkým překvapením pro jednašedesátiletého českého výtvarníka bylo, že královna Margrethe II. vyjádřila přání sejít se se všemi tvůrci. „Setrvala s námi u stolu asi deset minut, vypili jsme skleničku šampaňského,“ popsal Lhotský setkání v katedrále. Lhotského nyní čeká práce na menších věcech a výstava jeho tvorby v jabloneckém muzeu skla a bižuterie. Další zakázky podle něj přijdou. „Svět to na nás zkouší. Prosluli jsme jako výrobci velkých věcí,“ pousmál se.
Lhotský je umělec širokého záběru. Jeho výtvarná činnost se kromě tavených skleněných plastik soustředí na sklářský design, vitráže, kresby, grafiky či realizace do architektury. Po studiu v ateliéru profesora Stanislava Libenského stál u zrodu výtvarné skupiny Tvrdohlaví.