Výroční zpráva BIS: Dezinformační scéna, Dukovany i čínské a ruské aktivity v Česku

Vyšla výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2020. Ta informuje mimo jiné o čínských aktivitách v Česku, snaze získavat interní informace v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany, narušení plánů ruských tajných služeb na našem území nebo kyberútocích na české politické strany.

Odpůrci covidových opatření se loni spojili s dezinformační scénou

Takzvané anticovid hnutí loni spojilo lidi, kteří se vymezují proti koronavirovým opatřením, a představitele dezinformační scény. Ačkoliv se konspirace díky jeho činnosti dostaly k větší části obyvatel než obvykle, hnutí se širokou veřejnost v Česku zmobilizovat nepodařilo.

Společenský vliv hnutí podle BIS oslabily vzájemné rozpory jeho představitelů, scéna se kvůli tomu tříštila, chyběla jí jednotná organizace a vůdčí aktér. Témata dezinformací se ustálila u kritiky politického uspořádání a politické reprezentace, členství v EU a NATO či diskreditaci liberálně demokratických hodnot. "Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace," píše BIS.

Koronavirová opatření narušila plány ruských tajných služeb

Opatření proti covidu-19 loni narušila plány ruské diplomacie a tajných služeb v Česku. Omezení pohybu ztížila možnosti kontaktů v politické, akademické i obchodní sféře. Rusko reagovalo zvýšeným zájmem o kontakty na proruské a protisystémové činitele, píše BIS.

Rusko se na českém území snaží získat přístup k českým státním příslušníkům, ale také užívá ČR jako místo, kde se pokouší o budování kontaktů s cizinci. "Rusko rovněž pokračovalo v aktivitách směřujících k poškozování ČR s využitím kybernetických nástrojů," uvedla BIS. Zcela v souladu se zájmy Ruska je v Česku podle BIS dlouhodobě i zaměření témat dezinformačních webů.

Čínští zpravodajci se soustřeďují na politiku či vědu a techniku

Čínské tajné služby se v České republice loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Za nejrizikovější z hlediska možných ekonomických škod kontrarozvědka označuje čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí.

BIS ve výroční zprávě uvádí, že do budoucna bude výzvou stále asertivnější chování Číny, které se projevuje i na území Česka. Čínské zpravodajské aktivity podle BIS pokračovaly loni v ČR navzdory koronavirovým omezením, a to zejména pod diplomatickým a novinářským krytím. "V segmentu vlivových operací se čínský zájem a aktivita soustřeďovaly na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19 na západní země a na narušení česko-tchajwanských politických a ekonomických vztahů," uvedla BIS.

Kyberútoky na české politické strany

Kybernetické útoky loni cílily i na české politické strany nebo nevládní organizace. Většina útoků, které kontrarozvědka identifikovala a vyšetřovala, se týkala státních institucí.

BIS uvedla, že útočníci se snažili především dostat do počítačové sítě nebo schránek elektronické pošty a z nich získat potřebná data. Prokázáno to bylo u jedné státní instituce, ze které útočníci stáhli "značné množství dokumentů a jiných souborů".

Tajná služba ve výroční zprávě varuje, že takto mohou útočníci získat nejen informace o záměrech a postojích Česka, ale také o konkrétních zaměstnancích nebo vrcholných představitelech státu včetně jejich názorů na určitá témata nebo podrobností o mezilidských vztazích. "Odcizené informace pak činí dotčené osoby zranitelnějšími vůči metodám klasické špionáže," uvedla BIS.

Snaha získat interní informace v souvislosti s Dukovany

V souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny v Dukovanech zaznamenala Bezpečnostní informační služba (BIS) snahu získávat interní informace ze státní správy. Pokračovaly také aktivity, které měly za cíl ovlivnit mediální prostor přes zdánlivě nezávislé osoby. BIS to dnes uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Poukázala také na nebezpečí ovlivňování regulatorních úřadů.

Podle kontrarozvědky bylo vzhledem k důležitosti chystaného jaderného tendru stěžejní vyhodnotit jednotlivá rizika, která by mohla projekt ohrozit. Za největší hrozbu BIS označila zapojení do zakázky firem, u kterých existuje riziko, že by svého postavení zneužívaly k prosazování svých zájmů nebo zájmů "třetí strany". I kvůli varování tajných služeb byly z možnosti účastnit se zakázky vyloučeny firmy z Číny a Ruska.

Při nákupu zdravotnických pomůcek uspěly i firmy bez historie

Potřeba rychle nakoupit zdravotnické zboží během pandemie za nouzového stavu měla vliv na prověřování dodavatelů. Zakázky tak získaly i firmy bez historie nebo s nejasným původem kapitálu. Vláda za některé nákupy například ochranných pomůcek čelila kritice.

Podle BIS pandemická situace a vyhlášený nouzový stav citelně ovlivnily zadávání veřejných zakázek. "Vyvstala nutnost pořídit některé zboží v relativně krátkém čase (zejména ve zdravotnictví), což mělo vliv na prověřování potenciálních dodavatelů, kdy zakázky získávaly i subjekty bez historie či s nejasným původem kapitálu," napsala kontrarozvědka ve výroční zprávě bez bližších podrobností.