Exprezidentka skončila ve vazbě, vláda pro ni žádá 30 let vězení

Bolivijský soud uvalil zatím čtyřměsíční vazbu na exprezidentku Jeanine Áňezovou, která byla s dvěma ministry své bývalé vlády zatčena o víkendu kvůli obviněním ze vzpoury, spiknutí a terorismu. Ministr spravedlnosti Iván Lima podle místního deníku El Deber uvedl, že žádá pro exprezidentku trest 30 let vězení. Áňezová a bolivijská opozice označují trestní stíhání za politickou perzekuci, jejímž prostřednictvím se vládní strana exprezidenta Eva Moralese mstí za události z roku 2019.

„Poslali mě na čtyři měsíce do vazby, abych čekala na soud kvůli převratu, který se nikdy nestal,“ komentovala nedělní rozhodnutí soudu na twitteru třiapadesátiletá Áňezová. Ta se stala hlavou Bolívie v listopadu 2019 z pozice místopředsedkyně horní komory parlamentu poté, co ostatní vysocí ústavní činitelé, včetně tehdejšího prezidenta Moralese uprchli ze země. V úřadu dočasné prezidentky ji poté potvrdil ústavní soud.

Morales, který stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od roku 2006 téměř 14 let, utekl v listopadu 2019 ze země pod tlakem vedení armády a policie. Jejich velitelé, kteří nyní také čelí trestnímu stíhání, ho vyzvali k demisi na pozadí masových protestů, které vypukly po prezidentských volbách a v nichž se střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci.

Volby vyhrál podle tehdejší ústřední volební komise opět Morales, ale opozice ani Organizace amerických států (OAS) výsledky neuznala. Opozice kritizovala manipulace s výsledky i spornou legitimitu Moralesovy kandidatury. Tu mu umožnil ústavní soud tím, že v roce 2017 zrušil několik článků ústavy; podle řady právníků ale takto místní ústavu měnit nelze.

Áňezová byla prezidentkou do loňského listopadu, kdy ji po nových prezidentských volbách nahradil Luis Arce z Moralesovy strany Hnutí za socialismus (MAS). Pár dní nato se Morales vrátil z exilu v Argentině a novým generálním prokurátorem se stal jeho bývalý advokát Wilfredo Chávez. V prosinci pak soud zastavil Moralesovo stíhání zahájené za vlády Áňezové. Ta ho vinila z terorismu a vzpoury kvůli tomu, že po svém útěky podněcoval své příznivce k protestům proti nové vládě i k blokádám měst.

V pátek vydala prokuratura zatykače na exprezidentku Áňezovou a pět jejích ministrů. Dva z nich, exministr vnitra Arturo Murillo a obrany Fernando López, ale už loni utekli ze země po návratu MAS do vlády.

Ministr spravedlnosti Iván Lima v pondělí uvedl, že Áňezová by měla dostat 30 let vězení za „krvavé masakry“. Mínil tím potlačení několika konkrétních protestů z konce roku 2019, při nichž zemřely na dvě desítky lidí a při nichž Moralesovi příznivci blokovali přístupy do měst, aby přiměli vládu k demisi. Celkem při nepokojích v roce 2019 zemřelo v Bolívii přes 30 lidí.

Áňezová také o víkendu vyzvala Evropskou unii a OAS, aby do země vyslaly pozorovatele, kteří by „objektivně zhodnotili její trestní stíhání“. Ona sama ho označila za nelegální.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že „obvinění kvůli událostem z roku 2019 by se měla vyřešit transparentně a bez politického tlaku“. Velvyslanectví USA v Bolívii v prohlášení vyzvalo k „respektování občanských práv a ke spravedlivému procesu“.

Bolivijská biskupská konference vyzvala vládu k okamžitému propuštění exprezidentky i jejích ministrů. Též bolivijské opoziční strany odmítají, že by se v listopadu 2019 v zemi odehrál puč, jak tvrdí Morales.