Další zbytečné peníze do vodní dopravy? Kvůli splavnění Labe se zvyšuje most u Přelouče

Ředitelství vodních cest (ŘVC) investuje nemalé prostředky, aby splavnilo Labe od Děčína až do Pardubic. Zvyšuje například mosty, aby pod nimi mohly plout velké kontejnerové lodě. Nedávno přitom NKÚ upozornil, že stát na přípravu vodních staveb jako je plavební stupeň Děčín či Přelouč investoval skoro miliardu, přesto je budoucnost jejich vzniku značně nejistá. Momentálně ŘVC začalo stavět nový zvýšený most nedaleko Přelouče.

Nový silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi nahradí starý poválečný most, který již nevyhovoval a dosloužil. Po splavnění řeky má umožnit plavbu lodí až do Pardubic. „Nový most, která se zde staví, protože jsme na vodní cestě, která je součástí mezinárodních vodních cest, musí dodržovat předepsané parametry, tedy podjezdnou výšku sedm metrů,“ uvedl ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.

Není to poprvé, kdy ŘVC zvedalo na Labi mosty, aby pod ním mohly proplouvat dosud jen minimálně využívané kontejnerové lodě. Zářným příkladem je železniční most v Kolíně, který byl před rokem 2013 za miliardu zvýšen tak, aby se pod něj vešly dva kontejnery naložené na sobě, a ještě opatřen zdvihacím zařízením pro případ, že budou projíždět lodě se třemi řadami kontejnerů nad sebou. Dodnes nejsou zprávy o tom, že se most někdy zdvihl.

Úsek Labe u Přelouče je navíc jedinečný. Díky kamennému podloží je zde řeka mělká a vytváří unikátní peřeje, kterým se říká labské hrčáky. ŘVC však upozorňuje na to, že se nejedná o původní koryto řeky. „Upřímně řečeno takto proudný úsek je unikátní, ale mj. tím, že vznikl uměle prohloubením koryta a nepostavením jezu. Přirozeně nikdy takto prudký úsek na Labi v této krajině nebyl, naopak Labe meandrovalo a teklo pomalu,“ uvedl pro Echo24 Jan Bukovský za ŘVC.

Ohrožená populace modrásků

Kvůli splavnění řeky do Pardubic by se proto musel vybudovat kanál, který by zničil biotopy více než 70 zvláště chráněných druhů organismů na Slavíkových ostrovech včetně největší populace modrásků očkovaných v Čechách.

Podle ŘVC by však k takové škodě nedošlo. „Tento rozsah zničení chráněných druhů je nereálný. Každá stavba v krajině zasáhne do chráněných druhů, ale nikoliv fatálně. Komplikované je zde stanoviště chráněných modrásků, kterému se nám ale nakonec pravděpodobně podaří kanálem vyhnout. Navíc kanál, jak se dnes projektuje, se jen obtížně odliší od běžného koryta řeky. Je vyhlouben sice uměle, ale po několika letech to nikdo nepozná. Vždyť celé Labe od Děčína až do Pardubic je umělé koryto,“ dodal Bukovský.

Lobista vodních cest Jan Skalický však mluví ještě radikálněji. „Je to úplně dokonalá ukázka účelového bránění stavbě. Byla tam platná varianta s platnou EIA (vyhodnocení vlivu na životní prostředí). Respektovalo to požadavek obejít hrčáky, neboli uměle vzniklé peřeje. Byla dohoda o trase, ale ochránci přišli s tím, že se trasa dotýká Slavíkových ostrovů, což jsou původní meandry. Plus tam byl modrásek, čmelák, lekníny,“ uvedl pro Echo24. Podle něj se ŘVC snaží všechny problémy řešit, ale ochránci pokaždé přijdou s novou komplikací.

ŘVC i Skalický nadále věří, že je splavnění řeky do Pardubic reálné. Musel by se také ale postavit plavební stupeň Děčín, který doprovází další ekologické problémy. Přesto celý projekt podle nich vznikne a proto je potřeba investovat i do zvedání mostů. „Splavnění je reálné a Koncepce vodní dopravy vzatá na vědomí vládou v září 2017 ukládá toto splavnění jako strategickou změnu stavu zrealizovat. Nový most je jeho nedílnou součástí, jen za začal stavět za přispění Pardubického kraje už dnes, protože starý most byl na konci své životnosti,“ říká Bukovský.

Ředitelství tvrdí, že zvýšení mostu přinese jen minimální náklady

„Všechny nové mosty přes vodní cestu se musí budovat na evropský standard podjezdné výšky 7 m, který se postupně podle poptávky dosahuje. Na Labi do Mělníka a Vltavě do Prahy se na tuto výšku upravuje celá cesta už dnes, protože ji potřebují hlavně osobní lodě. Od Mělníka do Pardubic byly do roku 2012 vyřešeny nejkritičtější mosty bránící výšce 5,25 m a později po rozběhu vodní cesty do Pardubic je reálné, že se budou upravovat i další, až se 7 m dosáhne. Nové mosty se ale rovnou staví na 7 m, jako třeba most v Poděbradech a dnes i u Valů,“ tvrdí Bukovský.

Původní most s délkou 84 metrů bylo poválečné provizorium. Železnou konstrukci typu Bailey postavila americká armáda v roce 1947 jako pomoc válkou postiženým zemím. Nový most vytvoří podmínky pro rekonstrukci dalších dvou mostů v Přelouči a Řečanech nad Labem, které jsou rovněž ve špatném stavu.

„Starý most měl podjezdnou výšku pod 4 m a navíc bylo plavební pole úzké. Splavňování do Pardubic se tak bez nového mostu neobejde, protože pod starým by lodě proplouvat bezpečně nemohly. I když v krátkodobém horizontu vyšší lodě než 5,25 m do Pardubic nedoplují (na tuto výšku je Labe dnes splavné do Přelouče), tak most se staví rovnou na 7 m. Při stavbě kompletně nového mostu včetně nájezdů rozdíl výšky 1,75 m znamená jen minimální náklady navíc a most zde bude na 50 – 100 let,“ uvedl Bukovský pro Echo24.

Čtěte také: Česko nalilo do vodních staveb na Labi skoro miliardu. Možná zbytečně