„Sovětská“ munice už v Evropě došla. Ukrajina teď musí spoléhat na střelivo ze Západu

Ukrajina přiznala, že už vyprázdnila sklady sovětských typů munice v Evropě. Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova tak musí přejít na standard NATO. To znamená velké nároky jak na západní zásoby munice, tak i techniky. Ta západní však podle Danilova už nyní dokázala stabilizovat situaci na bojišti.

Ukrajinská armáda v posledních týdnech mluví o přípravách na první protiofenzivu a zasahuje ruskou infrastrukturu daleko za hranicemi frontové linie. Díky novým zbraním je ukrajinská armáda schopná přesných útoků na muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, tvrdí Kyjev.

A v příštích měsících války se už na ně bude muset zjevně spoléhat mnohem více. „Když vezmete v úvahu, že válka už běží poměrně významně dlouhou dobu a velké počty 152 mm či 122 mm projektilů jsou použity každý den, tato munice už je v Evropě téměř na dně, jestli ne úplně vyčerpaná. Naše země přechází na munici standardu NATO,“ řekl Danilov na počátku týdne.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je ukrajinská armáda díky novým zbraním schopna „způsobit významné logistické ztráty okupantům“. Díky novým zbraňovým systémům se ukrajinské armádě daří narušovat logistické dodávky ruské armády. „Pro ruskou armádu je čím dál obtížnější udržet své pozice na dobytém území,“ uvedl Zelenskyj.

Dodávky techniky i munice ze Západu však budí otázky o připravenosti západních zásob. Doplňování skladů bylo i jedním z diskutovaných bodů na Konferenci o významu moderních technologií pro evropskou obranu a bezpečnost, která se konala ve středu v Praze. Několik řečníků ze států EU podle náměstka ministryně obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáše Kopečného zmínilo, že v jejich zemích se nyní vede diskuse hlavně o doplňování skladů například dělostřeleckou municí.

Rusko podle něj nemá v této oblasti lepší výrobní kapacity, ale čerpá z desítek let budovaných zásob. I když evropské výrobní kapacity nad ruskými zásobami nakonec převáží, bude to ale trvat dlouho, dodal. Analytici už déle upozorňují na to, že si Evropa musí vzít z války poučení, že válka konvenční těžkou technikou není minulostí.

Podle vojenského analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra informace o vyčerpání sovětských typů munice ze státních skladů platí. Spojené státy se teď podle něj snaží získat zásoby ještě ze zemí třetího světa, které mohou mít stále starší typy munice naskladněné. „V podstatě jsou tři zdroje, armádní sklady v Evropě, to už se prakticky všechno předalo, sklady soukromých firem, které to prodávají, a firmy, které to vyrábějí. Ano, je toho nedostatek,“ řekl deníku Echo24 Visingr.

Naopak západní munice má samozřejmě větší kapacity výroby, ovšem záleží na tom, jak dlouho konflikt potrvá. „Pokud bude válka trvat dva roky, tak jí dost určitě není. Pokud bude trvat ,jenom‘ pár měsíců, tak jí dost zatím je,“ uvedl Visingr s tím, že munici standardů NATO vyrábí v největší míře v Evropě finská zbrojovka Nammo. Munici však, kromě té sovětského typu, však v tomto případě vyrábí i země bývalého východního bloku.

Podle analytika britského Královského institutu Alexe Vershinina si však Západ musí uvědomit, že je třeba pro dlouhotrvající konflikt uzpůsobit i průmyslovou výrobu. Ve svých odhadech upozorňuje na to, že Rusko dokáže spálit roční výrobní kapacity některé munice ve Spojených státech během několika týdnů konfliktu na Ukrajině. Západ měl i podle něj o válce budoucnosti mylné představy.

Méně optimistický o přechodu na standard NATO na Ukrajině je i Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Z hlediska dodávek zbraní na Ukrajinu a jejich používání se podle něj začíná projevovat jistý vzorec. „Tento vzorec pro Ukrajinu znamená to, že vojáků je vcelku dost a jsou k dispozici, ale západní vybavení zatím ne,“ uvedl odborník. „Zbraně a munice ze západních zemí přichází nepravidelně a k tomu se přidává nedostatečný výcvik a připravenost k operačnímu nasazení,“ upozornil Petráš. Dodávky zbraní ze Západu jsou tak podle něj pro Ukrajinu existenční nutností.